V těchto dnech probíhá festival dokumentárních filmů Jeden svět. Propagační materiály nám dávají jasně najevo, že i v tomto roce se vedle mnoha zajímavých filmů můžeme těšit i na politickou propagandu: tentokrát se nám sugeruje, že hlavním problémem světa je pětice diktátorů ze vzdálených zemí, s nimiž Česká republika ani její spojenci nemají mnoho společného. O zločinech Castra, Lukašenka a dalších jsme ale slyšeli už mnohokrát (čímž je nechceme snižovat). Pojďme se nyní podívat podobným způsobem, jaký je použit na stránce diktatori.respekt.cz, na jiné zločinné vládce, i když třeba vyhráli ve volbách.

George W. Bush

Země: Spojené státy americké

Moc získal: dvakrát ve volbách; v prvních z nich získal více hlasů jeho protikandidát, ale soud se soudci jmenovanými jeho otcem uznal jeho vítězství

Klasifikace: konzervativní prezident, zodpovědný za okupaci dvou dalších zemí

Úspěchy: navzdory tomu, že do voleb šel s programem stažení USA ze světového angažmá, po 11. září prosadil v rámci tzv. „války proti teroru“ politiku amerického vměšování do velké části klíčových oblastí světa. V případě Afghánistánu (od roku 2001) a Iráku (2003) rozpoutal George W. Bush okupační války. Pro Afghánistán přesnější údaje chybějí, v Iráku šetření nezávislých výzkumníků odhaduje přes 600 tisíc mrtvých (lékařský časopis Lancet) či dokonce až jeden milion mrtvých (mezinárodní agentura Opinion Research Business). Bushovi se rovněž dosud daří obhajovat mučení zajatců a jejich ilegální věznění a rovněž rozsáhlé omezení osobních svobod v USA.

Hašim Thaci

U moci od: 17. února 2008

Moc získal: volbami na okupovaném území Kosova a následně vyhlášením nezávislosti této srbské provincie

Klasifikace: bývalý velitel teroristické Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) propojený s organizovaným zločinem, nyní separatistický premiér státu chráněného západními vojsky.

Úspěchy: mistr proměn – změna teroristické organizace s napojením na mafii a obchod s drogami a ženami na respektovanou politickou sílu, změna mezinárodního vojenského paktu NATO v pomocný sbor a vykonavatele politických cílů této organizace (jeho vlastními slovy: „Kosovo bylo osvobozeno UÇK s pomocí NATO... UÇK přivedlo NATO do Kosova“), změna srbského pokusu o etnickou čistku na Albáncích v etnickou čistku na Srbech, Židech a Romech, změna Kosova z okupované součásti Srbska v samostatný stát, změna sebe sama z teroristy a mafiána na premiéra nového státu.

Islom Karimov

Moc získal: změnil se z prvního tajemníka uzbecké sekce Komunistické strany sovětského svazu na vůdce nezávislého Uzbekistánu, moc si nechal potvrdit v několikerých volbách s velmi omezenou účastí opozice

Klasifikace: diktátor, který ani příliš nepředstírá demokratickou fasádu, až do roku 2005 spojenec USA

Úspěchy: udržení se u moci, úspěšné čtyřleté vydávání boje proti svým odpůrcům za součást „války proti terorismu“, dokud roku 2005 potlačování opozice poněkud nepřehnal, uznání západních státníků (Václav Klaus navštívil Uzbekistán roku 2004), mučení odpůrců včetně rozpouštění v kyselině, patrně natolik úspěšné, že si nyní mohl k roku 2008 dovolit oficiálně zrušit trest smrti.

Joseph Kabila

Země: Demokratická republika Kongo

Moc získal: zdědil po otci, zavražděném odpůrci, roku 2006 vyhrál volby

Klasifikace: nepotistický a prospěchářský vládce, bývalý velitel ve válkách plných válečných zločinů

Úspěchy: převzetí moci po otci, který roku 1996 svrhl tehdejšího diktátora Mobutua (Joseph Kabila tehdy působil jako jeden z vojenských velitelů povstalecké armády, která se dopouštěla zvěrstev). Uhájení územní celistvosti Demokratické republiky Kongo (s podporou zimbabwské diktatury a západních těžařských společností) a tím pádem i kontroly nad významnými přírodními zdroji (diamanty, kobalt, koltan, zlato) – za cenu rozsáhlých násilností během války, která stála životy tří až čtyř milionů lidí. Úspěch ve volbách, byť se kvůli jeho nízkému věku musela přepisovat ústava.

Chu Ťin-tchao

Země: Čínská lidová republika

U moci od: 15. listopadu 2002 (generální tajemník komunistické strany), 15. března 2003 (prezident)

Moc získal: zvolen stranickým sjezdem a kongresem v podmínkách totalitního režimu

Klasifikace: nejvyšší postava stranické i státní hierarchie v režimu, který spojuje to nejhorší z kapitalismu s tím nejhorším z bolševismu

Úspěchy: Čína dál pokračuje v rozsáhlém porušování lidských práv – popravách, táborech nucených prací, okupaci Tibetu, tvrdém potlačování odporu rolníků a dělnické třídy. Stále více se ale namísto těchto témat hovoří o čínském hospodářském růstu, méně už o ekologické a sociální devastaci, kterou stojí. Možná to souvisí s výrazným podílem Číny na záchraně americké ekonomiky a hodnoty dolaru.