Letos oslavuje Antifašistická akce deset let své existence. Díky 17. listopadu – dni boje za „demokracii a svobodu“, který tentokrát připadl na pátek, většina lidí nemusela pracovat a prodloužila si víkend. Toho využili i organizátoři a organizátorky antifašistického Weekend of Music and Protest a připravili sérii koncertů, přednášek a happeningu. Někteří se přišli podívat jen na čtvrteční otevírací koncert, jiní využili patečního volna nejen k procházce se psem, ale i k protestu a diskuzi o tom, co je to být anarchist(k)ou v současnosti. A těm, kteří se zúčastnili celého maratónu, zbyl čas i na pořádnou nedělní relaxaci.

Víkend protestu a hudby začal čtvrtečním koncertem v pražském klubu Bordó, na kterém vystoupili Edelweiss Piraten, Rumburak a Red Insect. Hodně lidí dorazilo na skupiny Balaclava a Thema 11, které bohužel nezahrály. Ale zas tolik to nevadilo. Nic to nezměnilo na faktu, že jste v Bordó mohli potkat hodně známých z různých končin Česka, které jste třeba dlouho neviděli. Ale nejen je, našlo se tu i hodně nových tváří.

Stejný den se měl odehrát ještě koncert Thalidomide a Edith v Benešově u Prahy. Na nátlak policie však provozovatel klubu koncert zrušil. Prý hrozily střety neonacistů a antifašistů.

V sobotu kolem druhé hodiny se začaly trochu váhavě scházet hloučky lidí na Palackého náměstí v Praze. Nakonec se jich na karnevalu proti útlaku sešlo kolem šedesáti (ty nejoptimističtější odhady však hovoří až o devadesáti) a nebyli jen pasivními účastníky, ale aktivně se zapojovali do happeningového dění. Přišli v maskách, účastnili se karnevalového běsnění a přispěli tak ke konečnému vyznění celé akce. Nešlo totiž o klasickou anarchistickou demonstraci. „Byla to alternativní forma k těm tradičním černorudým demonstracím, kde si lidé něco řeknou, někam dojdou a rozejdou se. Chtěli jsme víc zábavy a zajímavou formou upozornit na různé formy útlaku současné společnosti,“ vysvětluje Klaudie, jedna z organizátorek karnevalu. A pokračuje: „Politická angažovanost totiž nemusí být jen nudná, ale i zábavná a tvůrčí.“

Po proslovu se průvod vydal na symbolický průvod v zajetí řetězů společenských konvencí, zákazů, příkazů a omezení. Osvobození od útlaku představovalo zničení jeho jednotlivých symbolů. Ze světa tak odešel bohatý kapitalista, svou moc ztratilo i všudypřítomné boží oko symbolizující náboženství a církev a televize představující moc médií.

Ne všechny však závěrečné „agresivní“ ničení oslovilo. „Nepůsobí na mě úplně dobře, když se něco ničí. Na druhou stranu je fakt, že tady byl vidět i ten tvůrčí proces. Zničili něco, co sami vytvořili,“ řekl mi, aniž bych se ptala, Petr, jeden z účastníků happeningu. Navíc musím dodat, že destrukce symbolů byla jedním z výrazných momentů, které zaujali mého psa, a dokonce ho donutila zklidnit se.

Loutky a masky přitahovaly děti a ty zase rodiče. Zastavilo se několik kolemjdoucích a vyptávali se. „Odchytlo mě několik lidí, kteří se sáhodlouze vyptávali na smysl týhle akce a masek. Myslím, že se akce vyvedla. Dobrá účast. Lidí bych čekala míň,“ hodnotí akci Michala, která na demonstraci přišla i se svým dítětem. 

Kdo ten den nemusel ještě domů nebo vyřizovat něco strašně důležitého, si mohl zaskočit na pozdní oběd se svými známými a vyrazit přes Petřín do klubu 007 na Strahově na přednášku z dílny časopisu A-kontra. Trošku jsme mystifikovali a místo avizované přednášky na téma „Den boje za demokracii a svobodu? Pro Koho?“, mluvil náš redaktor o tom, co to znamená být anarchist(k)ou v dnešním světě (viz A-kontra 2/2006). Někoho to možná zaskočilo, ale třeba také dovedlo k zamyšlení nad tím, jak dostát myšlenkám vzpoury nejen ve vztahu k okolnímu světu, ale i k vlastním myšlenkovým stereotypům. Následovala místy až bouřlivá diskuze.

Krátce po skončení pokračoval Weekend of Music and Protest dalším koncertem – tentokrát zahráli Thalidomide, kterým se to den před tím ne vlastní vinou nezdařilo, Sadako a Ravelin 7. Tomáš, jeden z organizátorů přednášky a koncertu k pátečnímu (pod)večeru říká: „S Thalidomide se snažíme nehrát jen „koncerty pro koncerty", ale svojí aktivitou podporovat nám sympatické hnutí, organizace atd. Dělali jsme třeba benefit na Svobodu zvířat. O „přednášce" před koncertem jsem uvažoval už dlouho. Nechci dělat jen zábavné kulturní akce, ale i snažit se nějakým způsobem lidi obohatit. A vyjma zvaní různých nehudebních dister a pořádání benefičních akcí myslím není o moc víc možností, jak tohodle dosáhnout. Vlastně je spíš smutné, že věci jako veřejné diskuze, popřípadě přednášky, jsou vybočením z normálu.“

Ti, kterým se podařilo vstát, mohli druhý den v sobotu navštívit přednášku o deseti letech boje proti fašismu v Česku v pražské Krtkově koloně a kdo neměl dost koncertů, mohl si večer zajet do rakovnického klubu Astacus, kde vystoupili Edelweiss Piraten, Rumburak, Anti-Chords a Falešný obvinění.

Byl to zkrátka povedený víkend. Snad jen těch policajtů mohlo být o něco míň. Jako kdyby těch fotek neměli v archivech už dost.