Třetí červnový víkend uspořádala Jihočeská federace anarchistických skupin v Písku ojedinělou akci – trhy anarchistických médií. Trhy, první svého druhu u nás, se konaly v hospodě Paluba a program byl opravdu pestrý: od prezentací jednotlivých vydavatelství či periodik, přes diskuze, workshop a videoprojekce až po koncert.

Prostor získaly nejen explicitně anarchistické aktivity (Federace anarchistických skupin, Anarchokomunistická alternativa, Anarchofeministická skupina), ale i ty, které vydávají obecně „volnomyšlenkářské“ publikace (Bloody Mary či vydavatelství INTU). Kromě představení časopisů a vydavatelství tu byl workshop zaměřený na výrobu zinů, kdy se kolektivně během dvou hodin vytvořil poměrně zdařilý časopis, či zajímavé přednášky o nedávné minulosti a současnosti anarchistických časopisů jednak v Čechách, jednak v Polsku.

Tento článek se však nechce zabývat ani tak programem samotným (který si ostatně můžete najít například na webu FSA - http://fsa.anarchismus.org) jako spíše kritickým zhodnocením celé akce. Dopředu předesílám, že myšlenku a realizaci těchto „trhů“ velice vítám a považuji za důležité, aby akce tohoto druhu u nás probíhaly i nadále. Nicméně, objevila se i řada věcí, a nejen ze strany organizátorů, které by se daly příště udělat lépe.

Především mě překvapila poměrně malá publicita celé akce. Reflexe (nejen) anarchistických médií je podle mého názoru velmi důležitá a jistě by pomohla lepší orientaci v různých publikačních aktivitách antikapitalistického hnutí. Proto mě zarazilo, že informace o konání trhů se objevila až týden před datem jejich uskutečnění. A pokud vím, žádné zhodnocení či report se také nikde neobjevil. Celá věc tak jaksi zapadla a mnozí o ní možná ani nevěděli (a dosud nevědí).

Dalším negativem pro mě byla i poměrně malá účast. Kromě několika místních se v podstatě lidé v publiku kryli s přednášejícími, takže jsme se ve většině případů jen znova společně zopakovali, co už stejně dávno všichni víme. Nemyslím si, že by za nízký počet návštěvníků mohla lokace celé akce (ačkoli většina přednášejících přijela z Prahy) – ostatně, v klubu bylo možné přespat, a navíc narušovat pragocentrismus jistě nezaškodí. Jako důvod tu vidím právě nedostatečnou propagaci (měla být avizována alespoň měsíc dopředu), lenost či nezájem ze strany potenciálního publika a pravděpodobně i příliš úzké zaměření akce.

Opadající zájem o ne-ziskové a kontrakulturní aktivity je jistě téma, které tu na pár řádcích nevyřeším, ale s příliš úzkou profilací „trhů“ se něco udělat dá.

V západní Evropě a zejména v USA se často pořádají tzv. „zine festy“, které jsou populární, velmi živé a plodné pro navazování nových kontaktů, získávání inspirace či jen síly pokračovat dál. Ziny sice nejsou vždy anarchistické, mohou se zaměřovat na cokoli od rukodělných prací po sci-fi komixy, ale jejich tvorba stojí na anarchistických principech DIY kultury. Omezení se na anarchistické aktivity vedlo k tomu, že vypadla celá škála zajímavých periodik a vydavatelství, která by akci oživila, přitáhla více zájemců a byla by pravděpodobně i přínosnější z hlediska nových informací pro samotné vydavatele a vydavatelky.

Sečteno a podtrženo, pořádat akce tohoto typu je skvělý a přínosný nápad, který zaplnil bílé místě na mapě antiautoritářských aktivit, a doufám, že nezůstane jen u jedněch „trhů“. První pokusy a průkopnická práce s sebou téměř vždy nesou nějaké chyby a omyly, z nichž se člověk může poučit. Těším se proto na další ročník a doufám, že se tam uvidím i s vámi!

Jitka Kolářová