Subkultury - 3/2005
„Tento způsob léta zdá se mi být poněkud nešťastným...“ Na tato slova známé literární a posléze i filmové postavy si možná během letních měsíců vzpomnělo nemálo našich čtenářek a čtenářů. A to nejen pokud jde o počasí, i když to nám v české kotlině také příliš nepřálo. Politicky vzato přineslo léto některé nepříliš radostné věci.
Jednak se nám hned zkraje léta setkala elita nejbohatších zemí světa G8. Protesty proti jejich zasedání byly zastíněny megalomanským podnikem nejrůznějších hvězd hudebního byznysu, které vyzývaly vůdce toho samého systému, který je za chudobu zodpovědný, aby z ní „udělali historii“. Právě historie nás přitom učí, jak moc naivní je spoléhat na mocné, že napraví své vlastní chyby (viz str. 6-7). Následoval útok v londýnském metru. Výsledkem „války proti terorismu“, která měla údajně zastrašit teroristy, se tak stalo další teroristické vraždění civilistů – a to je další příležitostí dále posílit „válku proti terorismu“ – a dále vraždit civilisty ve jménu „demokracie“ a „lidských práv“ (viz str. 5). I v našem malém českém rybníčku se dějí věci. Policie brutálně rozehnala CzechTek – a z následných protestů proti policejní brutalitě se stalo do značné míry politické divadýlko, ve kterém se jádro věci – povaha freetekno subkultury (viz A-kontra 4/2004) a nynější snahy prosadit represivní zákony – ztrácí za snahami jednotlivých politiků nahrabat na celém sporu pochybné volební body (viz str. 3 a 8).
A zmiňme se ještě o katastrofě v New Orleans, ač se odehrála už po naší redakční uzávěrce, a proto o ní v tomto čísle už nepíšeme. Zatímco někteří chytráci pohotově přispěchali s tvrzením, že ve městě postiženém živelnou pohromou došlo na „anarchii“, jsme ve skutečnosti spíše konfrontováni s tím, jak (ne)funguje stát. A nejde přitom o chudičký stát třetího světa, ale o nejbohatší zemi planety, která sice v zájmu svých ropných firem dokáže rozbombardovat na cimprcampr takřka kterýkoli cíl na Zemi, ale když jde o její chudé a navíc ještě převážně černé obyvatele, nehne pro ně prstem. Ale abychom všechno nemalovali jen černě... Po dlouhé době se ozývají zapatisté (viz str. 4).
Hlavním tématem je anarchismus a subkultury a je uvedeno pokusem o jeho teoretické uchopení (viz str. 9) a následují články o některých subkulturách, s nimiž se je v českém anarchistickém prostředí snadné setkat – punk (viz str. 10-11), riot grrrls (viz str. 12-13). V příštím čísle na toto téma naváže článek o skinheads a rozhovor s pro některé kultovní skupinou Brigadou Flores Magon. Dále ale uveřejňujeme i materiály věnované tak trochu jiným subkulturám – skautingu (viz str. 14-16) a surrealismu (viz str. 17-19). Přečtete si také velice zajímavé vzpomínky účastníka alternativních pospolitostí stojícími proti minulému režimu (viz str. 20-23) a zamyšlení nad proměnami politického obsahu české alternativní kultury (viz str. 20-23).
Z domova se vedle CzechTeku věnujeme ještě legálnímu tunelování rozpočtu Prahy prostřednictvím megalomanských staveb (viz str. 24-26). Někteří čtenáři a některé čtenářky nám vyčítali, že je v A-kontra málo teorie. Zkoušíme to napravit a uveřejňujeme jednak polemiku s trockistickým přístupem k anarchismu (viz str. 27-29) a kritickou esej o klíčových myšlenkách anarchismu, která je ukázkou z připravované knihy o anarchismu (viz str. 30-33). Pro někoho bude možná kontroverzní, jejím smyslem je totiž přistoupit stejně kriticky, jako anarchismus přistupuje ke světu kolem sebe, k samotnému anarchismu. Kritické myšlení je totiž jeho základem. Doplňkem snad ještě ne úplně historickým je článek k desátému výročí vzniku Česk(oslovensk)é anarchistické federace (viz str. 34).
Říká se, že léto je z komerčního hlediska jednou z nejhorších dob pro vydávání knížek, nakladatelé radikálně kritické literatury si to ale zřejmě nemyslí. A tak uveřejňujeme recenzi nedávno vydané knihy Úpadek americké moci (viz str. 35) a dále dialogu Noama Chomského a Michela Foucaulta Člověk, moc a spravedlnost (viz str. XXX-XXX). Recenzi na knihu Egona Bondyho O globalizaci jsme už nestihli, snad příště... Nejen teorií živ jest člověk. Z oblasti zábavy přinášíme recenzi na film Sin City – Město hříchu (viz str. 36) a na bestseller Ve čtvrti Brick Lane (viz str. 37). Někomu se může zdát problematické zveřejňovat recenze na produkty komerční kultury – jenže na druhé straně, náš život se neskládá jen z kultury vytvářené na principech Do It Yourself. Jestliže ji chceme podporovat, nechceme si zároveň nechat omezovat kulturní obzor a nevnímat zajímavé prvky i v komerčně vytvořených dílech. A co říct na závěr?
Doufáme, že Vám alespoň některé texty zveřejněné články budou líbit a že se v prosinci tohoto roku setkáme u nového čísla.
Vaše redakce
přidáno 01/10/2005
Jednak se nám hned zkraje léta setkala elita nejbohatších zemí světa G8. Protesty proti jejich zasedání byly zastíněny megalomanským podnikem nejrůznějších hvězd hudebního byznysu, které vyzývaly vůdce toho samého systému, který je za chudobu zodpovědný, aby z ní „udělali historii“. Právě historie nás přitom učí, jak moc naivní je spoléhat na mocné, že napraví své vlastní chyby (viz str. 6-7). Následoval útok v londýnském metru. Výsledkem „války proti terorismu“, která měla údajně zastrašit teroristy, se tak stalo další teroristické vraždění civilistů – a to je další příležitostí dále posílit „válku proti terorismu“ – a dále vraždit civilisty ve jménu „demokracie“ a „lidských práv“ (viz str. 5). I v našem malém českém rybníčku se dějí věci. Policie brutálně rozehnala CzechTek – a z následných protestů proti policejní brutalitě se stalo do značné míry politické divadýlko, ve kterém se jádro věci – povaha freetekno subkultury (viz A-kontra 4/2004) a nynější snahy prosadit represivní zákony – ztrácí za snahami jednotlivých politiků nahrabat na celém sporu pochybné volební body (viz str. 3 a 8).
A zmiňme se ještě o katastrofě v New Orleans, ač se odehrála už po naší redakční uzávěrce, a proto o ní v tomto čísle už nepíšeme. Zatímco někteří chytráci pohotově přispěchali s tvrzením, že ve městě postiženém živelnou pohromou došlo na „anarchii“, jsme ve skutečnosti spíše konfrontováni s tím, jak (ne)funguje stát. A nejde přitom o chudičký stát třetího světa, ale o nejbohatší zemi planety, která sice v zájmu svých ropných firem dokáže rozbombardovat na cimprcampr takřka kterýkoli cíl na Zemi, ale když jde o její chudé a navíc ještě převážně černé obyvatele, nehne pro ně prstem. Ale abychom všechno nemalovali jen černě... Po dlouhé době se ozývají zapatisté (viz str. 4).
Hlavním tématem je anarchismus a subkultury a je uvedeno pokusem o jeho teoretické uchopení (viz str. 9) a následují články o některých subkulturách, s nimiž se je v českém anarchistickém prostředí snadné setkat – punk (viz str. 10-11), riot grrrls (viz str. 12-13). V příštím čísle na toto téma naváže článek o skinheads a rozhovor s pro některé kultovní skupinou Brigadou Flores Magon. Dále ale uveřejňujeme i materiály věnované tak trochu jiným subkulturám – skautingu (viz str. 14-16) a surrealismu (viz str. 17-19). Přečtete si také velice zajímavé vzpomínky účastníka alternativních pospolitostí stojícími proti minulému režimu (viz str. 20-23) a zamyšlení nad proměnami politického obsahu české alternativní kultury (viz str. 20-23).
Z domova se vedle CzechTeku věnujeme ještě legálnímu tunelování rozpočtu Prahy prostřednictvím megalomanských staveb (viz str. 24-26). Někteří čtenáři a některé čtenářky nám vyčítali, že je v A-kontra málo teorie. Zkoušíme to napravit a uveřejňujeme jednak polemiku s trockistickým přístupem k anarchismu (viz str. 27-29) a kritickou esej o klíčových myšlenkách anarchismu, která je ukázkou z připravované knihy o anarchismu (viz str. 30-33). Pro někoho bude možná kontroverzní, jejím smyslem je totiž přistoupit stejně kriticky, jako anarchismus přistupuje ke světu kolem sebe, k samotnému anarchismu. Kritické myšlení je totiž jeho základem. Doplňkem snad ještě ne úplně historickým je článek k desátému výročí vzniku Česk(oslovensk)é anarchistické federace (viz str. 34).
Říká se, že léto je z komerčního hlediska jednou z nejhorších dob pro vydávání knížek, nakladatelé radikálně kritické literatury si to ale zřejmě nemyslí. A tak uveřejňujeme recenzi nedávno vydané knihy Úpadek americké moci (viz str. 35) a dále dialogu Noama Chomského a Michela Foucaulta Člověk, moc a spravedlnost (viz str. XXX-XXX). Recenzi na knihu Egona Bondyho O globalizaci jsme už nestihli, snad příště... Nejen teorií živ jest člověk. Z oblasti zábavy přinášíme recenzi na film Sin City – Město hříchu (viz str. 36) a na bestseller Ve čtvrti Brick Lane (viz str. 37). Někomu se může zdát problematické zveřejňovat recenze na produkty komerční kultury – jenže na druhé straně, náš život se neskládá jen z kultury vytvářené na principech Do It Yourself. Jestliže ji chceme podporovat, nechceme si zároveň nechat omezovat kulturní obzor a nevnímat zajímavé prvky i v komerčně vytvořených dílech. A co říct na závěr?
Doufáme, že Vám alespoň některé texty zveřejněné články budou líbit a že se v prosinci tohoto roku setkáme u nového čísla.
Vaše redakce