Berlínský sociolog Andrej Holm je opět na svobodě. Policie ho propustila minulý pátek poté, co strávil tři týdny v samovazbě. Byl obviněn ze členství v teroristické skupině militante gruppe (mg) a do vězení se možná vrátí. O jeho osudu rozhodne soud tento týden.

Celý případ začal na samém konci července, kdy policie v Brandenburgu zadržela tři Berlíňany. Florian L. (35), Oliver R. (35) a Axel H. (46) se údajně chystali zapálit vozidla německé armády.

Zadržení připomínalo scénu z akčního filmu. Policie převlékla Berlíňany do plastových overalů, spoutala je a přes hlavu jim přehodila pytle.

O dva dny později ale následovalo ještě kontroverznější zatčení. 1. srpna si policie došla pro sedmatřicetiletého sociologa z Humboldtovy univerzity Andreje Holma přímo domů a helikoptérou ho transportovala ke spolkovému soudu v Karlsruhe. V tu chvíli Holm ještě nevěděl, že se na svobodu nepodívá tři týdny.

Paragrafy a šikana
Podle státního zastupitelství vykazuje žhářský útok z Brandenburgu (ke kterému nakonec nedošlo) shodné rysy s útoky připisovanými skupině militante gruppe. Ta je údajně zodpovědná za několik desítek podobných akcí v Německu. Podle Spolkového kriminálního úřadu chce skupina „rozbít strukturu společnosti a nastolit komunistický světový řád“.

Celá čtveřice tak byla obviněna podle hojně diskutovaného antiteroristického paragrafu 129a. Ten ve většině případů neslouží k boji proti terorismu, ale k vyhledání, kriminalizaci a pronásledování neoblíbených skupin a hnutí.

Die Zeit dodává, že devadesát procent vyšetřování, které probíhají na základě §129a, u soudu neskončí. Antiteroristický strašák se tak mění v nástroj státní šikany. Lidé jsou obviňovány z činů, o kterých se už dopředu ví, že z nich nebudou obžalováni, nicméně alespoň je získán čas na to, něco se o nich dozvědět.

Nevěrohodné důkazy
Zatímco první tři zatčení byli chyceni při činu, respektive při přípravě na něj, Holm v Brandenburgu vůbec nebyl. Jeho zadržení proto vzbudilo zvlášť rozhořčené reakce.

Důkazy vyšetřovatelů jsou chatrné. Holmovi předhazuje, že se dvakrát setkal se zadrženým Florianem L. Setkání bylo údajně konspirativní, o čemž svědčí to, že si ani jeden z nich nevzal na schůzku mobilní telefon.

Druhý „důkaz“ je ještě zajímavější. Některé Holmovy texty prý obsahují shodné pasáže s prohlášeními militante gruppe. Konkrétně má policie na mysli pojmy jako „gentrifikace“ nebo „prekarizace“, které patří ke standardní výbavě městské sociologie.

Akademický odpor
Na podporu Andreje Holma povstala akademická obec, vyprovokovaná především tím, že by intelektuální práce měla být předmětem protiteroristických paragrafů. Sociolog Hartmut Häußermann inicioval protestní dopis, ke kterému se přidalo přes dva tisíce vědců a studentů. Žádají v něm, aby se spolkové zastupitelství vzdalo podezření, že Holmova vědecká práce představuje intelektuální spolupachatelství v údajném teroristickém spolku.

Podpůrné hlasy zazněly i zpoza oceánu. Newyorský sjezd amerických sociologů se ostře ohradil proti směšování vědecké činnosti a terorismu.

Sociologové Richard Sennett a Saskia Sassen podpořili Holma v britském Guardianu: „Před třiceti lety mělo Německo potíže s nepochybně násilnými militantními skupinami a tato těžká vzpomínka stále visí nad policií. A je docela možné, že „gentrifikace“ je skutečně hrozivé slovo. Nicméně tato policejní akce v rámci liberální demokracie připomíná spíše Guantánamo než opravdovou kontrarozvědku.“

Dočasně na svobodě
Soud Andreje Holma pustil minulý pátek po třech týdnech strávených v samovazbě. Je ale otázka, na jak dlouho. Sociolog byl propuštěn na kauci a za striktních podmínek (nyní již stále s mobilem) a bude dál vyšetřován na svobodě.

Státní zastupitelství navíc proti propuštění podalo stížnost. O ní by měl tento týden rozhodnout soud.

Ani v nových podmínkách není Holm ušetřen šikany. Před dvěma dny mu vyšetřovatelé bez soudního příkazu prohledali byt. Státní zastupitelství ale kritiku odmítlo. Údajně postupovalo podle ústní dohody se soudcem.

Koro