Od konkrétní události a konkrétního útočníka jsme se ale dostali i k obecnějšímu problému. Nejedná se o ojedinělý případ, kdy došlo k fatálnímu pochybení. Situace mnohdy bývají vnímány z různých stran různě a je třeba o věcech diskutovat dříve, než se na základě mylného dojmu stane takováto událost. Někdo usuzuje z náznaků a neverbalizuje své domněnky, což se pak v případě, kdy každý může přikládat věcem odlišný význam, stává obrovskou hrozbou. Narazili jsme tedy na potřebu diskutovat o tom, jak by měl vypadat v těchto situacích souhlas, neboť je pro nás stěžejním aktem. Vycházíme tedy z definice souhlasu, kdy je definován jako čin vědomého a verbálního souhlasu k účasti na konkrétní sexuální aktivitě (podrobnější definice souhlasu je v závěru prohlašení).

K problémům se chceme stavět čelem, proto pro nás není řešením útočníka odsoudit či vykázat na okraj společnosti, ačkoli čin samotný odsouzeníhodný je. Jsme přesvědčeni, že z dlouhodobé perspektivy to věci nepomůže. Chtěli jsme hledat způsoby, jak společně postupovat v případě sexuální agrese v rámci prostředí, ve kterém se pohybujeme. Tento problém totiž dle nás není ve společnosti zdaleka ojedinělý. Zatímco pohlavní styk vynucený neznámou osobou za použití fyzického násilí je vnímán jako znásilnění téměř bezvýhradně, sex vynucený psychickým nátlakem osobou známou už tak jednoznačně vnímán není. Jde nám mimo jiné i o demýtizaci aktu znásilnění jako zločinu v temné uličce. Znásilnění se může stát i mezi sexuálními partnery. Nikdy se nelze odvolávat na to, co bylo v minulosti, pokud v přítomnosti nezazní ano, nebo dokonce zazní ne. Situaci není možné bagatelizovat tím, že aktéři či aktérky byly pod vlivem omamných látek. Vždy a za všech okolností by měl být vyřčen souhlas.

To, že o věcech budeme diskutovat, může přispět k uvědomění si této skutečnosti jako problému.

Na tuto událost nahlížíme v širším kontextu, bavíme se o tom, proč je pro nás mnohdy obtížné si verbalizovaný souhlas zasadit do kontextu reálné situace, co nám brání v projevování emocí, čím se cítíme být svázáni/y a proč je často mnohem jednodušší jet ve vyjetých kolejích. Narážíme na mnohé bariéry, často trvá věčnost než se dobereme společné řeči a vysvětlíme pojmy, které používáme, někdy ztrácíme víru v to, že naše setkání někam mohou vést, nechce se nám opakovat pošesté to samé, máme pocit, že už všechno bylo řečeno a přesto nebylo pochopeno, někteří z nás už už lámou pomyslnou hůl nad útočníkem a pak se situace zase změní... A tak se s tím pereme. Pořád jsme však přesvědčeni, že to má smysl a nechceme to vzdát, protože věříme, že aspoň něco můžeme změnit. Už jenom proces samotný považujeme za přínosný a obohacující. Snažíme se s problémy vypořádávat v rámci našeho prostředí, neodvoláváme se na odborníky či autority. Setkáváme se s tím, že každý může stejné věci vnímat jinak, učíme se bojovat s tím, co je nám od mala vštěpováno,s tím, že pokřivené vztahy vídáme kolem sebe tak často, že je snadné je začít považovat za správné.

Nechceme žádným způsobem omlouvat čin útočníka, nechceme na znásilnění nahlížet jako na logické východisko špatné výchovy a nezdravých vztahů ve společnosti. Chceme jen upozornit na to, že i takové věci se dějí a mohou dít nadále, pokud nebudeme podrobovat kritice to, co možná mnozí považují za normální.

Nabízí se otázka, čeho chceme dosáhnout. Odpověď je velmi snadná. Sami/y přesně nevíme. Jedná se o proces, který nás samotné může překvapit pozitivně, stejně jako negativně. Scházíme se kvůli sobě, protože je to pro nás důležité. Chceme společně s útočníkem diskutovat o tom, jak věci vnímá on, jak je vnímáme my, s tím, že každý z nás může mít jiný názor. Nechceme společná setkání polarizovat, nejme my a on. Jeden z nás udělal obrovskou chybu a cítí, že jeho problém má kořeny někde hlouběji. Snaží se hledat kde a také způsob, jak se s tím vypořádat a ostatní mu chtějí být nápomocni na cestě ke změně. Cílem ale rozhodně není přejmutí něčích názorů. Snažíme se konfrontovat různé názory a postoje s jeho dosavadními. Nechceme útočníka vychovávat k našemu obrazu. Nechceme ho vrátit na správnou cestu, protože se sami/y neshodneme na tom, jaká to je. Jde o to verbalizovat problém, postavit se k němu, hledat a nalézat nové způsoby a řešení.

Vysvětlení souhlasu:

Verbální souhlas je nutný při každé a jakékoliv sexuální aktivitě.

Každá ze zúčastněných stran musí mít jasnou a přesnou představu o té které sexuální aktivitě.

Osoba (osoby), která (které) iniciuje sexuální aktivitu, je zodpovědná za to, aby se jí dostalo verbálního souhlasu od ostatních zúčastněných stran (verbální komunikace má za účel zabránit nedorozuměním vyplývajícím z nejisté řeči těla). Souhlas nemůže být vyjádřen/udělen na základě fyzického vyjádření sexuální touhy (zvlhnutí, erekce, vzdechy - řečí těla).

Získávání souhlasu je nekončící proces v rámci jakékoliv sexuální aktivity. A proto každá další/nová úroveň sexuální aktivity vyžaduje verbální souhlas protější strany, ať už je ta která sex. aktivita iniciována kýmkoliv ze zúčastněných. („Chceš to dělat? Chceš se mnou mít sex?“ Otázky tohoto typu nejsou dostačující. Žádost o souhlas musí být specifická pro každou činnost. Vzrušení z polibku není signálem pro pokračovaní v sex. aktivitě, o které se ještě nemluvilo.)

Použití předem dohodnutých forem komunikace jako např. gest nebo kódových slov je možné, ale vždy je nutné se na tom se všemi zúčastněnými jasně domluvit ještě před tím, než sex. aktivita začne. Je potřeba verbální souhlas všech zúčastněných.

Souhlas je vždy nutný bez ohledu na vztah, předchozí sexuální historii, či současné aktivity zúčastněných.

Vždy a kdykoliv, kdy je souhlas stažen (je vyjádřen nesouhlas verbálně či skrze fyzický odpor), či není již verbálně dán, druhá strana musí zastavit/přerušit sexuální aktivitu okamžitě. („Prosím tě, dneska ne. Raději bych ne. Nevím, necítím se na to. Nemyslím si, že je to dobrý nápad.“ Tato slova nejsou pozvánkou k tomu to dále zkoušet, znamenají NE. „Nejsem si tím jist/a“ je buď taktní ne, nebo požadavek, aby dotyčné osobě byl dán čas a prostor pro nezávislé rozhodnutí).

Nikdo nemůže dát souhlas, když spí.

Souhlas nemůže být dán pod nátlakem či manipulací (neustálé dotazování/dožadovaní se sexu i přes jasné či méně jasné signály nezájmu či nesouhlasu; zpochybňování tohoto nesouhlasu či přímo jeho nerespektování, které svědčí o nerespektování té které osoby). Nátlak a manipulace můžou mít mnoho podob, jejich účelem je ale vždy snaha vyhovět vlastní sexuální potřebě, vytěžit z dané situace maximum bez ohledu na druhé. Souhlas nemůže být získán ani vydíráním („udělám/neudělám …, když ty neuděláš/uděláš …“, urážení se…), či výhrůžkami.

Souhlas může být udělen jen v případě, že mají zúčastnění/é nezastřený úsudek(příklady faktorů, které mohou způsobit opak, zahrnují ((ale nejsou to jen tyto)) alkohol, drogy, psychická/mentální a fyzická zdravotní omezení/poruchy).

Zúčastnění\né se musí navzájem informovat o jakýchkoliv potencionálních zdravotních rizicích či sexuálně přenosných chorobách. Jedinci jsou zodpovědní za včasné podávání pravdivých informací o svém zdravotním stavu (sex. zdrav.)

Robert, Milan, Markéta, Marek, Jindra, Hedvika

Chceme předem upozornit na to, že naše skupina ani její jednotliví/é členové a členky se nebudou účastnit internetových diskuzí. Nemyslíme si, že tyto diskuze mohou někam vést a jsou spíše plýtváním času a energií. Pokud by někdo chtěl naši skupinu kontaktovat, použijte prosím náš email sexualninasili [zavináč] gmail [dot] com.