Podzimní prezidentské volby v USA díky kontroverzím okolo války v Iráku a znovu kandidování jejího veřejného strůjce Bushe pořádně hýbou tamějším veřejným míněním. Právě odpor k osobě George Bushe, respektive snaha zabránit jeho znovuzvolení do úřadu, aktivizovala přímo ve Spojených státech řadu aktivit. Jednou z nich je i kampaň Punkvoter. Ta sdružuje desítky známých punkrockových kapel: Social Distortion, NOFX, Ataris, Anti-Flag, New Found Glory, Alkaline Trio, Descendents... Přidali se dokonce již i zcela mainstreamoví beránci Offspring, Sum 41 a Ministry.

Tato kampaň je tak nejvýznamnějším politickým vystoupením punkové komunity v posledních letech a vrací punk zpět na politické pole. Jak jsem četl v jednom hudebním časopise, když už i NOFX a Sum 41 píší politické písně, musí být opravdu zle...

Podzimní prezidentské volby v USA jsou bezpochyby záležitostí celého světa. Jejich výsledek se podle základního předpokladu celé kampaně promítne (nejen) do zahraniční politiky Spojených států na další čtyřleté období. Co všechno lze za čtyři roky napáchat je evidentní, koneckonců se stačí ohlédnout za volebním obdobím G. Bushe juniora. Účastníci kampaně Punkvoter se domnívají, že změnou prezidenta dostane zahraniční i domácí politika jiný směr.

Oficiálním cílem kampaně je „informovat, inspirovat, podpořit a pomoci vytvořit z miliónů punkových fanoušků politickou sílu, se kterou se bude muset počítat. Chceme aktivizovat a přivést k volebním urnám půl milionu dosavadních nevoličů.“ Sami organizátoři pak možná přesněji mluví o „grassroot koalici punkových kapel, labelů a fanoušků, tvořících jednotnou frontu proti Bushově nebezpečné, smrtící a destruktivní politice.“

Celou kampaň založil a zafinancoval Fat Mike, osoba v punkrockové oblasti více než známá: zpěvák kapely NOFX a majitel labelu Fat Wreck. Podařilo se mu dostat kampaň do mainstreamových sdělovacích prostředků, na živé rozhovory byl pozván například do CNN nebo ABC World News, informace o kampani otiskl namátkou třeba Rolling Stone.

Jakýmsi obecně sdíleným názorem zúčastněných kapel je, že účast ve volbách a volení proti Bushovi může být prvním krokem, který odstartuje další změny. „Podílení se na chodu demokratické společnosti je jediným způsobem, jak kontrolovat náš osud. Jinak opravdu necháš ostatní, aby za tebe rozhodovali,“ říká k tomu kapela the Frisk. „Jeden (každý) volební hlas je jiskřičkou, která může zažehnout pozitivní změnu,“ dodávají Less Then Jake.

 
Jsme proti! Čemu?

Z uvedených citací je zřejmé, že kampaň Punkvoter není orientovaná na nějakou subverzi kapitalistického systému jako celku. Jejím hlavním cílem je „volit proti Bushovi,“ což v rámci volebního systému v USA znamená volit Kerryho.

Pohled středoevropského anarchisty se ale v tomto důležitém bodě jistě hodně liší od pohledu Američana. Zpěvák definitivně nejpolitičtější a nejradikálnější současné „velké“ punkrockové kapely Anti-flag, jejíž texty se jen hemží protiamerickými postoji a hesly, vysvětluje jejich zapojení v kampani mimo jiné tím, že Bush by v případě znovuzvolení už nemohl v dalších volbách kandidovat (omezení na dvě funkční období, podobně jako v ČR), a ztratil by tudíž veškeré zábrany, jaké snad mohl mít, aby si proti sobě neobrátil americkou veřejnost úplně. Zmiňuje i způsob dosazování soudců nejvyššího soudu, které doživotně vybírá prezident – a minimálně dva z těchto soudců budou pravděpodobně kvůli stáří rezignovat pod příštím americkým prezidentem.

Můžete věřit, že je lhostejné, zda-li v úřadě sedí Bush nebo jiný panák. Těžko ale vymlouvat Američanům jejich názor podložený čtyřletou zkušeností s osekáváním sociálních dávek, utužování represivního režimu a válečným tažením jako třešničkou na dortu. Co by se dalo kampani vytknout je to, že se navenek tváří jako hlídací pes demokratického systému, i když praxe je trochu jiná. Snad je to snahou dostat se do mainstreamových sdělovacích prostředků a tím k co nejvíce lidem. V tomto případě by nebyla taktika „umírněného přístupu“ žádnou výjimkou.

Americký kolektiv Crimethink, svými názory hodně blízký anarchismu, svolal na první volební den pouliční demonstrace. Nikoliv však antivolební, ale antikapitalistické. Připustil, že pro někoho může být volení (proti Bushovi) důležité, a zároveň se rozhodl využít zvýšeného zájmu o politické dění. Proto nevystupuje proti volbám, a ačkoliv k volení rozhodně nevyzývá, uznává ho jako jednu z taktik. Tedy i některé americké skupiny s radikální analýzou mají k volení shovívavý postoj...

Revolta na prodej?

Zatím asi nejviditelnější součástí celé kampaně Punkvoter je vedle webových stránek www.punkvoter.com kompilace Rock Against Bush. Vyšla v podobě dvoj CD, přičemž v krabičce vedle klasického CéDéčka s šestadvaceti většinou dříve nevydanými songy (z drtivé většiny protiválečnými) najdete i agitační DVD.

Na DVD je několik krátkých filmů/dokumentů. Jeden z filmů ukazuje chronologicky sestříhané projevy Bushe a předních činitelů o zbraních hromadného ničení v Iráku. Zatímco na začátku filmu jsme konfrontováni se stoprocentními informacemi o výrobě chemických a jaderných zbraní, na konci vidíme rozpačité koktání o tom, že na jejich nalezení „je potřeba více času.“ Jiný dokument zobrazuje podivné okolnosti Bushova volebního „vítězství“ a manipulaci s volebními lístky v hájemství Bushova bratra, na Floridě. Vedle dokumentů je na DVD i záznam vystoupení politického komika (dokonce nominovaného na Grammy) Davida Crosse a 4 videoklipy zúčastněných kapel.

Kompilace Rock Against Bush je asi nejpovedenější z celé kampaně. Nesnaží se nikoho přesvědčit, aby šel k volbám, ale informuje. Dodává propagační materiály k lidem nikoliv v podobě nudného letáčku nebo projevu, ale v zábavné a ne nějak pokleslé formě. Jak se píše v propagačním materiálu kompilace: „ano, politika může být zábavná.“

Hlavním cílem celé kampaně v praxi je přeci jenom informovat a nikoliv přesvědčovat – alespoň zatím to tak vypadá. A musí se uznat, že Punkvoter to chytil za správný konec provazu. Kombinace populárních kapel a politiky je potencionálně výbušná věc. „Jediné co vím je, že ta největší hnutí začala hudbou,“  říká Vinnie Fiorello z Less Than Jake a má pravdu. Pokud by se kampani Punkvoter povedlo vytvořit hnutí, které se zajímá a dění kolem sebe, alternativní zprávy a nenechá se krmit vládní propagandou, byla by to kampaň veskrze pozitivní. Inu, uvidíme.

Jan Hanuš