Na začátku roku se na pultech knihkupectví objevil údajně první íránský komiks. Nečekejte však žádnou akční sci-fi plnou zmutovaných příšer. Jde čistě o autobiografický kreslený román, který velmi střízlivě vykresluje autorčino dětství a s ním spojené prožitky a touhy. Komiks napsala a zároveň i nakreslila Marjane Satrapi, jež se narodila v roce 1969 v íránském městě Rašt. Ve čtrnácti letech odjela studovat do Evropy, nejprve do Vídně a později do Paříže. 

U nakladatelství Maťa nedávno vyšla kniha, kterou poskládal hudební publicista Alex Švamberk z rozhovorů, jež mu od počátku devadesátých let poskytli známí představitelé punkové a hardcorové scény ze Spojených států a Kanady. Prvopočátky všeho představují Ivan Král a Iggy Pop, následovaní legendami Ramones, Misfits a Queers.

Počátkem tohoto roku vyšel román britského autora Richarda Morgana, který nás přenese do nedaleké budoucnosti roku 2049. Děj se odehrává především v Londýně, kde jsou od sebe pečlivě odděleni ti, co mají, a ti, co ne. „Kultura“ násilí je přítomna na obou stranách. Ve „střežených zónách“ v podobě gangů a ve světě vyšších vrstev jako nelítostný boj o posty.

Když jsem na loňské festivalové přehlídce v Jihlavě poprvé viděl Kupředu levá, kupředu pravá absolventky katedry dokumentární tvorby FAMU Lindy Jablonské, výtečně jsem se bavil. A se mnou celý, až po střechu diváky napráskaný sál kina. Groteskní střih a ironická režijní ruka Jablonské si vysloužily i cenu diváků a autoři tak mohli odjet s pocitem zadostiučinění. Atmosféra projekce (mimochodem - jeden z důvodů, proč chodit do kina a ne sledovat filmy jenom v televizi či na počítači) však udělala své snad mnohem víc, než by si Jablonské dokument zasloužil.

Nakladatelství Mladá fronta vydalo v tomto roce knihu, kterou si jistě do své knihovny nezařadí Václav Klaus ani jiný odpůrce myšlenky globálního oteplování. Práce pochází z pera Vincenta Barrose, klimatologa, jenž působí na Fakultě exaktních a přírodních věd Univerzity Buenos Aires.

Na jaře se objevila nová hardcorová revue Trhavina, která nezůstává nic dlužna sloganu „hardcore je víc než hudba“. Kromě jiného tu najdete řadu příspěvků věnujících se politickým a sociálním tématům. Hlavním tématem je hardcore po třicítce. Zabývají se jím minirozhovory se zahraničními („ukradené“ z amerického Maximum Rock´n´Roll) a českými představiteli hardcorové scény, kteří už tento magický věk překročili.

Jedenácté číslo feministického zinu Bloody Mary se věnuje módě. Články se zaměřují na komercionalizaci subkulturních životních stylů, mezi které patří například punk. Část článků se zabývá tématem, se kterým jste se mohli setkat v A-kontra 3/05 věnované subkulturám.

V únoru vyšlo další číslo jediného antifašistického časopisu v ČR vydávaného AFA-FAS s názvem AKCE! Tématicky je tentokrát zaměřeno na Slovensko.

Pokud uvidíte tuhle knihu od Patrika Ouředníka, určitě si ji kupte. Není drahá a přečte ji rychle. A zjistíte v ní, jak anarchismus vidí jeden velmi zajímavý současný spisovatel. Kniha Příhodná chvíle, 1855 vypráví fiktivní příběh o osadě Fraternitas, kterou se rozhodli vybudovat evropští anarchisté v Brazílii.

Do kin nedávno uvedený snímek V jako Vendeta na sebe strhl pozornost nejen velkou reklamou, ale i „skandálem“, ve kterém se nezřídka objevovala slova jako „anarchie“ a kupodivu neznamenala chaos a násilí. Alan Moore, autor komixu, podle kterého byl film natočen, se totiž od ještě nedokončeného filmu distancoval, odmítl uvedení svého jména v titulcích a tím i honorář, který by mu příslušel jako autorovi námětu. A žádný filmový recenzent nemohl tento klep ve své recenzi vynechat, protože podobné zákulisní informace jsou vždy jejím kořením.

Kniha Normana Finkelsteina přišla na knižní trh ve stejné době jako druhé vydání knihy Deborah Lipstadt Popírání Holocaustu a může být (a také pravděpodobně některými bude) vnímána jako její antiteze. Zatímco se Lipstadt kontroverzním způsobem zaměřuje na rozkrývání postupů popíračů holocaustu, předkládá nám Finkelstein neméně kontroverzní kritiku politiky židovských organizací holocaustem se zabývajících a hovoří o současném zneužívání Holocaustu některými židovskými organizacemi a jeho významu pro politiku USA vůči Izraeli.

Pokud si při slovech „bojovníci za mír a lidská práva“ vybavíte samé muže, pak vás kniha německé novinářky Ute Scheub přesvědčí, že existuje řada žen, které se víc než příkladně zasazují za mír. Autorka vypráví životní příběhy jedenácti žen - sedm z nich se dostalo mezi tisícovku navržených v rámci projektu „1000 žen na Nobelovu cenu míru 2005“.

V poslední třetině roku 2005 vyšlo první číslo multikulturně zaměřeného (ve smyslu na různé kulturní směry) fanzinu Underground Harmony. Název odkazuje na přání, aby odlišnost mezi různými subkulturami nebyla překážkou pro vzájemnou spolupráci a komunikaci, a vychází z názoru, že se často pod obalem jinakosti skrývá podobný obsah.

Zprávy o založení odborů pracujících v sexuálním průmyslu proběhly v některých alternativních médiích i u nás (několika články se jim věnoval například internetový magazín Alarm). Sanfranciský klub Lusty Lady ale po celou dobu zakládání odborů sledovalo i všetečné oko kamery...

Po dlouhé době vyšlo další číslo anarchofeministické revue Přímá cesta. Hlavním tématem je sexualita. Ta není chápána jako něco neměnného, s čím se narodíme. Naopak je pojímána jako něco, co se vyvíjí a je ovlivňováno genderovými a společenskými stereotypy.

Na podzim 2005 vyšlo další číslo velmi zajímavého slovenského zinu Bieda ducha, který se vyznačuje poměrně zajímavě řešenou vazbou: xeroxovaný časopis je na dvou místech svázán provázky. Je to elegantní řešení finančních nákladů spojených s vydáváním časopisu, bohužel však při intenzivnějším otáčení stránek časopisu dochází k trhání papíru.

V únoru vyšla společná kniha Václava Tomka z Filozofického ústavu AV ČR a našeho redaktora Ondřeje Slačálka zabývající se vývojem anarchistických myšlenek od předchůdců anarchismu, přes klíčové autory anarchismu 19. století až po vývoj anarchismu ve století dvacátém a současnost antiautoritářských myšlenek a hnutí. Knihu vydalo nakladatelství Vyšehrad, má 672 stran a stojí 498 Kč, se slevou za 350 Kč ji můžete zakoupit v pražském infocafé Krtkova Kolona nebo ji můžete získat poštou za 380 Kč zaslaných na adresu redakce.

Corinne Maier se tímto útlým dílkem povedlo způsobit pořádný rozruch, a to nejen doma ve Francii, ale doslova na celém globálním Severu. The Financial Times ho dokonce srovnaly s komunistickým manifestem.

Kanadská punkrocková kapela Propagandhi patří k velkým jménům žánru. I přes relativní známost, věhlas a statisíce prodaných desek je jednou z mála, která ještě bere punkrock vážně jako zbraň a hrozbu a nikoliv pouze jako zábavu a soundtrack k lelkování na pláži. I po dvaceti letech aktivního působení má pevnou politickou koncepci, ze které neuhnula ani o píď, a odhodlání překračovat hranice. Nedávno vydala novou desku nazvanou Potemkin City Limits.

Kolektiv autorek, které blíže poznaly islámské země nebo z nich pochází a zabývají se postavením muslimských žen, dokázal sepsat příspěvky na toto téma, které dobře vyjadřují myšlenku z předmluvy pocházející z pera socioložky Jiřiny Šiklové: islám není jednotný a mění se.