Ve dnech 16. a 17. května se konal ve Varšavě třetí summit Rady Evropy, na němž se sjeli politici z 46 členských zemí (včetně 22 prezidentů a 13 premiérů) a zástupci pěti pozorovatelských zemí (USA, Kanada, Japonsko, Mexiko a Vatikán). Rada Evropy (RE) byla založena v roce 1949 v Londýně jako organizace „na ochranu lidských práv a evropského dědictví“. Její dnešní význam je však i na oficiálních místech sporný, snad jedinou trochu smysluplnější institucí RE zůstává Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Tak obrovské setkání pomazaných hlav nemohlo samozřejmě zůstat bez povšimnutí anarchistů, a tak polská Anarchistická federace uspořádala dny protestů proti pokrytectví summitu RE. O víkendu 14. a 15. května se konala kritická konference, kde měli lidé možnost dozvědět se něco o funkcích RE, její spolupráci s organizacemi jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond či Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a několika jejích méně známých aktivitách. Zvláštní pozornost byla věnována zprávě o stavu lidských práv v zemích RE, vztahu mezi Parlamentním shromážděním RE a ekonomickou transformací v postkomunistických zemích, kritice protichůdných aspektů mnoha doporučení RE, stejně jako deportaci uprchlíků, nové protiteroristické politice či práci Rozvojové banky RE. Promítaly se tématické filmy a k dispozici byla i anarchistická literatura. Kritická slova, jež zazněla na konferenci, se objevila i v tisku a tak se mohla dostat mezi širší okruh lidí. Po konferenci šli někteří anarchisté „uvítat“ státníky (přes jejich velkou nelibost) před jejich hotely.

Hlavní protestní akcí byla demonstrace, která byla zahájena v pět hodin „banketem“ organizace Food not Bombs a o necelou hodinu se vydala na pokojný pochod za účasti asi tisícovky lidí, včetně aktivistů Inicjatywy Stop Wojnie (Iniciativa Stop válce), Federacji Anarchistycznej (Anarchistické federace), Czerwonego Kolektywu-Lewicowej Alternatywy (Rudého kolektivu – Levicové alternativy), Oddolnej Inicjatywy Chrześcijańskiej (Křesťanské iniciativy zdola), Komitetu Wolny Kaukaz (Výboru Svobodný Kavkaz), Zielonych (Strany zelených), Nowej Lewicy (Nové levice), budhistů a aktivistů z Čečenska a Kurdistánu. Demonstrace skončila po deváté hodině na náměstí Bankowy.

Došlo však k incidentu s policií (policistů bylo na ochranu summitu před lidmi nasazeno deset tisíc). Když demonstranti odcházeli domů, začala policie mnohé z nich perlustrovat. 11 lidí bylo zadrženo, včetně tří členů Amnesty International, novinářky pracující s Indymedia a reportéra Indymedia, který natáčel na kameru chování policie během demonstrace. Reportér Indymedia, Grzegorz Prujszczyk, měl na sobě reflexní oranžovou vestu se slovem PRESS a dokumentoval demonstraci, nebyl nijak zapojen do incidentu s policií, ke kterému před tím došlo. Ta však proti němu vznesla obvinění z napadení veřejného činitele. Dalších deset zadržených bylo propuštěno s vymyšlenými přestupky po 20 hodinách. Mezitím asi 40 anarchistů požadovalo před policejní stanicí jejich propuštění.

První slyšení s Grzegorzem proběhlo 18. května. Rodina ani novináři na něj neměli přístup. Soud se na něj rozhodl uvalit vazbu až do dalšího slyšení. Hrozí mu trest s maximální sazbou osmi let vězení. Indymedia se za svého reportéra postavila: „Máme o nevině Grzegorze Prujszczyka nesporné důkazy - fotografie, videozáznamy, prohlášení svědků - které můžeme poskytnou novinářům, kteří projeví zájem. Podle nás jde o útok na svobodu projevu a o omezování nezávislých médií.“

Spokojený s obviněným reportéra Indymedia by byl určitě Václav Klaus, který na summitu zastupoval Českou republiku. Ten totiž ve Varšavě rozebíral svou teorii o ohrožení tzv. postdemokracií. Do Lidových novin k tomu napsal: „Post-demokracii chápu jako potlačení demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu – bez demokratického mandátu – přímo určovat (nebo aspoň zásadně ovlivňovat) různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Mám na mysli různé projevy NGOismu, politické korektnosti, umělého multikulturalismu, radikálního humanrightismu, agresivního ekologismu atd. Aktivity organizací vytvořených na těchto základech představují nové formy ohrožení lidské svobody, kterou zejména my, kteří jsme prožili komunismus, bereme nesmírně vážně.“ Projevy zájmů silných ekonomických skupin, které opravdu mají vliv na životy lidí, Klausovi samozřejmě nevadí – to přece patří k „Evropě tradičních liberálních hodnot“. Jeho představy svobody a lidských práv jsou také na pováženou – připomeňme například jeho zlehčování situace v Uzbekistánu či koncentračního tábora v Letech. Klaus vyslal jasný signál, že za vlády jeho stoupenců se budou mít neloajální nevládní organizace na co těšit.

(vk)

Fotografie z protestů na http://foto.obin.org/maj15?page=1

Zdroj: ihned, indymedia