Není to až tak dávno, co jeden pravicový komentátor vyjadřoval obavy o to, aby se v České republice neopakovala šedesátá léta a levice neovládla akademickou půdu. Soudě podle časopisů, které se na univerzitách šíří, může být klidný. Univerzitám totiž hrozí spíše opačný vývoj – alespoň by se to mohlo zdát z množství zdarma šířené pravičácké propagandy.

Velmi podivná Agora

Agora bylo ve starém Řecku shromaždiště občanů, na němž diskutovali věci veřejné. Jako takovéto volné fórum pro různé názory se tváří i zdarma rozdávané noviny Agora, vycházející od října 2003. Jejich šéfredaktorem a hlavním tvůrcem je Jan Šmíd, žurnalista na volné noze. Má to jeden drobný háček – „studentské noviny“ Agora mají redakci v sídle Občanského institutu. Jeho pracovníci (Joch, Freiová, Semín) do těchto novin rovněž přispívají – a tak se nemůžeme divit, když jsou plné podpory americké zahraniční politiky, antikomunismu, antifeminismu, boje proti interrupcím, pozvánek na akce Občanského institutu a podobných organizací, reklam či reklamních „recenzí“ na jeho a spřízněné publikace apod. Občanský institut dokonce prostřednictvím časopisu organizoval literární soutěž s velmi lukrativními finančními odměnami (10 000 Kč pro vítěze, 5 000 Kč pro druhé a 2 500 pro třetí místo) o nejlepší esej na téma (špatnosti) přerozdělování. Před volbami do Evropského parlamentu podpořila Agora tak či onak Alenu Hromádkovou z Konzervativní strany a Daniela Kroupu kandidujícího za KDU-ČSL.

Některé názory publikované v Agoře skutečně zaráží – asi nejvíce blábol studentky ekonomie Petry Brodecké Čemu věří ateisté (Agora 6, březen 2004), odmítající Darwinovu teorii evoluce jako náboženskou, rasistickou a anarchistickou (toto spojení je vzhledem k obecně známému anarchistickému antirasismu dosti zarážející) a hájící křesťanskou víru: „Naproti několika kostem jako jedinému důkazu víry ateistů má křesťan pro svou víru oporu ve svědectví tisíců lidí, kteří byli osobně účastni dění popsanému v Bibli.“ Úsměvně hloupý článek vyvolal ostré reakce, Agora jejich velkou část (ve značné prokrácené podobě) uveřejnila, poslední slovo ovšem nechala autorce článku. Jindy se v Agoře v zájmu propagandy vysloveně lže nebo překrucují fakta (viz samostatná glosa).

Časopis ovšem zároveň píše o studentských problémech a studentském životě a staví se do role otevřeného média, podporujícího kritické myšlení. Podle samotných vydavatelů vychází v nákladu 10 000 kusů (toto číslo ovšem může být nadhodnoceno kvůli inzerci). Časopis je šířen Institutem K. H. Borovského, Junior Klubem (mládežnickou organizací křesťanských demokratů), Konzervativním klubem v Ostravě a Mladými konzervativci.

Babylónské zmatení

Další časopis, který se na univerzitní půdě šíří zadarmo již řadu let, je Babylon. Vydává ho dříve undergroundový básník, antikomunista a monarchista zhnusený morálním stavem světa, Petr Placák. V časopise je hodně kultury, a to často velmi zajímavé kultury, a k tomu politika – orientovaná především proamericky, antikomunisticky apod.

Časopis tak lze brát jako jeden z mnoha doznívajících produktů minulého režimu. Ten ze spousty původně kriticky myslících lidí udělal svými represemi a svou totalitní vládou pravičáky, včetně lidí s názory, postoji a společenským zázemím, s nímž by na západě měli sklony spíše ke kritické a svobodomyslné „levici“.

Odpadlický Portál

Další časopis, šířený opět zadarmo na akademické půdě, je Portál. Narozdíl od předchozích má obálku na křídovém papíře a rozdávání zadarmo si může dovolit ne díky reklamám, ale kvůli sponzorské podpoře. Původně jej vydávali Mladí konzervativci – mládežnická pravicová skupina, složená z neoliberálních fanatiků a zjevně též kariéristů. O jejich názorovém světě celkem výmluvně vypovídá komentář jednoho z autorů Portálu o vymírajících přírodních druzích: „„...proč potřebujeme mít na nějakém ostrově v Pacifiku pět kusů nějakého ptáka? Co z toho ptáka mám já?“

Nedávno došlo k zajímavé změně – redakční skupina kolem časopisu Portál se odtrhla poté, co předsedu své mateřské organizace obvinila z toho, že je „nastrčeným agentem ČSSD, jenž má za úkol celou mladou pravici rozložit“. Jestli udrží časopis Portál v papírové verzi se uvidí, rozhodně ale dále vydávají verzi internetovou. Ta se sice svou úrovní blíží bulváru, nedávno zde byl například publikován rozhovor s bývalým přítelem Ester Ládové, zároveň si získává značné renomé euroskeptickou sekcí stránek, kde zveřejňuje i články spisovatele Kurase, poslance Beneše, prezidentova poradce Jakla i samotného prezidenta. Zároveň redakční skupina pořádá debaty na vysokých školách.

Apatický anarchismus?

Ultrapravice je schopná – a tak si na vysokých školách můžeme vybrat mezi radikálně neoliberálním plátkem mladých konzerv, časopisem člověka, který usiluje o obnovu českého království a novinami, které nás přesvědčují, že člověka stvořil Bůh a darwinismus je rasistický a anarchistický nesmysl. Naopak anarchistické hnutí na vysokých školách příliš aktivně nepůsobí. Často se mezi některými anarchisty a anarchistkami objevují dosti nesmyslné protistudentské nálady – jako kdyby smyslem anarchismu nebylo vytváření účinné solidarity mezi neprivilegovanými lidmi, ale naopak jejich rozdělování. Nejde o nějaké upřednostňování studentů a studentek, na druhou stranu je fakt, že tato skupina měla často k revolučním myšlenkám blízko. Měli bychom se proto přičinit, aby se nejednalo o pravicovou „revoluci“.

Ondřej Slačálek