21. srpen je pro různé neonacisty jednou z příležitostí, aby zase jednou vylezli ze svých děr. Příležitostí v českém prostředí zvláště vhodnou, protože dochází k časové shodě dvou výročí. Jednak notoricky známé obsazení tehdejšího Československa „bratrskými“ tanky a jednak smrt nacistického tribuna Rudolfa Hesse. Nacionálně socialistická mládež se tak může před veřejností prezentovat jako „bojovníci proti komunismu“ a zároveň uctívat památku svého „hrdiny árijské rasy,“ který zemřel roku 1987 v berlínské vojenské věznici. Můžeme si vzpomenout na pražskou demonstraci neonacistů v tomto datu - k tomuto datu roku 1999, jejímž nahlášeným cílem bylo uctít památku „poslední oběti druhé světové války.“

Připomenout si ji můžeme i z jiného důvodu – abychom poukázali na slábnutí neonacistických řad. Zatímco tehdy se na pravověrně neonacistické demonstraci, která si ani příliš nehrála na nějakou antikomunistickou zástěrku, sešly pod vedením Filipa Vávry a Jana Brčáka zhruba dvě stovky neonacistů (a možná i pár neonacistek), letos bylo pusto a prázdno. Zbylí neonacisté maximálně pustě tlachali po Internetu a jediná veřejná akce, na níž se k tomuto datu zmohli, byla „demonstrace“ v Jeseníku. Akce zdejších neonacistů byla večerním pochodňovým průvodem, nahlášeným jako shromáždění „proti komunismu“. Zároveň zde neonacisté nezůstali nic dlužní své politické orientaci a drželi minutu ticha za „člověka, který hodně trpěl“. Jesenická policie k tomu dodala, že „podle šetření nejde o Rudolfa Hesle“. Jakého trpitele si tedy účastníci shromáždění připomněli nám už ale ani neonacisté, ani policisté nesdělili.

Demonstrace byla tak malá, že přítomným novinářům nedělalo problém spočítat přítomné nazi-skinheady na kusy – zúčastnilo se jich celých 27. Ani pokud bychom nebrali v potaz, že ve stejný den byly v Německu v ulicích bezmála čtyři tisíce ultrapravičáků, byla to pro naše neonacisty značná ostuda. A ne první. Média připomněla, že na loňské akci ve stejný čas a na stejném místě se neonacistů sešlo 18.

Je zajímavé, že se v obou případech jedná o násobky devíti, zejména vzhledem k tomu, jaký význam mají pro neonacisty čísla. Dosud byla favorizovaným číslem osmička, za níž se skrývalo písmeno H a neonacistický führer, jehož jméno začínalo právě na toto písmeno. Zdá se, že nyní neonacisté přešli na číslo 9. Deváté písmeno v abecedě je Ch, Hitlera tedy zřejmě vystřídal chrobák...

(lek)