Po zákulisních zmatcích se nakonec lidé z Odporu rozhodli umístit své stránky jako hosting na stránky NSEC-88 Jedná se o českou verzi americké otevřeně nacistické (nikoli neonacistické) organizace NSDAP/AO (NSDAP-Ausslander Organisation, Nacionálně socialistická dělnická strana Německa byl název strany Adolfa Hitlera, Ausslander Organisation znamená zahraniční organizace). Jedná se o poměrně logické spojení, kdy poslední jakžtakž fungující webová nacionálně socialistická organizace nabízí hosting poslední jakžtakž fungující pouliční nacionálně socialistická skupině. Vzhledem k tomu, že se antifašistům z Antifašistické akce (AFA) podařilo cracknout e-mailovou schránku „vůdce“ NSEC-88, máme o této záležitosti poměrně dost informací přímo od zdroje. I když se veškerá e-mailová komunikace vůdce NSEC-88 za poslední rok objevila na netu, neškodí některé zajímavější body zopakovat. Pro pořádek dodávám – vůdce NSEC-88 je Američan českého původu žijící v USA a vystupující pod přezdívkou Brutus-Maximus, jeho pravou rukou v Čechách je člověk používající nicky Sparťan a Sedlis-Diehard. Nechme tedy promluvit Sparťana a poslechněme si, co psal do USA o Národním Odporu.

Co nám o sobě neonacisté prozradili sami

„Můj návrh je takový, ze bychom jednali s těmi částmi, které jsou momentálně internetově aktivní, což je Jihlava a Havlíčkův Brod. S Prahou to jde od devíti k pěti a s Budějovicemi od pěti k nule“. Když se tato citace objevila na webu AFA, začali se chlapci z NSEC-88 poplašeně hájit, že měli na mysli POUZE internetovou aktivitu zmíněných subjektů a že nikdy, ale NIKDY neměli na mysli nic jiného než právě tu. Hodnocení nechávám na vás – udělejte si obrázek sami. Každopádně jsou to poměrně ostrá slova – ať už je Sparťan myslel jakkoli – která však podle našich informací poměrně přesně odrážejí realitu. I když je ovšem Sparťanův názor na NO poněkud nelichotivý, přesto uznává, že je v daném okamžiku NO jedinou relevantní organizací, se kterou by NSEC-88 mohlo spolupracovat. Ve svých mailech Brutovi pak pozvolna rozkrývá organizační detaily NO, přičemž není nouze i o úsměvné momenty. Například když se Brutus snaží navrhnout jihlavské pobočce NO hosting na dražším serveru než jaký měla doposud, na což NOJ reaguje slovy: „děkuji za pomoc, ale NO jako NEZISKOVÁ, opakuji nezisková organizace si nemůže dovolit platit 240 dolarů, což je zhruba 5000 Kč za rok, na webovou Stránku. To je proste existenčně nemožné. NSEC má možná jiné zdroje, my ne. Členské příspěvky jsou téměř dobrovolné a nikdo nemůže chtít aby aktivisti hradili takovou částku..)“  Pomineme-li fakt, že 240 dolarů není – respektive v té době nebylo – 5000 Kč,  ale spíš 7000 Kč, (což nám opět něco naznačuje o obecně intelektuálních schopnostech členů NO), pak z uvedeného příspěvku vyplývá, že finanční situace NO není zrovna nejlepší a platební morálka jejích členů  také  ne. Ať už  5000 Kč nebo 7000 Kč, nejedená se ročně o takovou sumu, aby se na ní tři pracující lidé nedokázali složit. Obzvlášť pokud se pokládají za aktivisty. Navíc označení NO za „neziskovou“ organizaci je v této souvislosti také více než komické. V případě ilegální skupiny je to dost kuriózní, nicméně to naznačuje, jak moc se lidé z NO berou vážně. A jen krátkou noticku na závěr - ohledně ideologického zaměření NO hovoří Sparťan jasně - „Lidé z NO jsou stejní NS (zkratka NS standardně označuje nacionální socialismus, pozn. autora) jako my, jen si prostě hrají na hodné nacionalisty, kteří nemají se svastikou nic společného.“ Čímž nám ovšem neříká nic nového.

Nové stránky se starým obsahem

Ať tak nebo tak, od 26. ledna 2004 jsou stránky NO opět v provozu, nyní na adrese http://www.nsec-88.org/odpor/index.html. Co se na nich dočteme? Kromě velkohubého prohlášení o tom, že AFA je pouze virtuální organizace, v podstatě nic moc (nicméně to nijak nebrání chlapcům z NO v tom, aby nekopírovali metody AFA včetně designové stránky celého webu). Dokonce je toho nyní ještě méně, než tomu bylo před rokem, kdy fungovaly původní stránky. Organizační struktura se opticky rozrostla, neboť i když chybí stránka NO České Budějovice (Sparťanovy informace byly zřejmě přesné a pobočka už asi zanikla), tak se nově objevuje NO Slezsko (jedná se o skupinu okolo lidí z bývalé Republikánské mládeže Ostrava – Dembinski a spol.) a Havlíčkův Brod/Světlá nad Sázavou. Pobočky NO tak nyní hlásí Praha, Brno, Jihlava, Havlíčkův Brod plus Světlá nad Sázavou a Slezsko – ale výsledek je žalostný. Místo tří samostatných webů, jak tomu bylo v minulosti, má nyní Národní Odpor jen jeden, na kterém má každá pobočka svou vlastní stránku. Na této stránce je jen jakési úvodní prohlášení (zhruba na 20 řádek) a pak už nic.

Jedinou výjimkou je tak původní stránka jihlavské pobočky (Podolák a spol.), která obsahuje i monitoring „antifašistů, anarchistů a nebezpečných cikánů“. Tento monitoring sice obsahuje poměrně značné množství jmen, ale ani jednu fotografii (nebo přesněji – jednu ano, ale jedná se o fotografii kohosi v kukle) a navíc je otázka, nakolik jsou daná jména skutečně relevantní a nakolik se jedná o neonacistickou fabulaci. Vzhledem k tradičně velmi nízké rozlišovací schopnosti našich Árijců lze o věrohodnosti tohoto seznamu celkem pochybovat. Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se na činnosti Jihlavské pobočky NO odrazí jejich poslední nešťastná patálie s místními antifašisty z AFA. Přestože se nám donesly zprávy, že se snaží celou záležitost bagatelizovat, tak zprávy z novin hovoří celkem jasnou řečí – patnáctičlenná neonacistická skupina byla nejprve zahnána na útěk a následně pronásledována až do místní restaurace, kde byli chlapci z NOJ za pomoci obušků a boxerů donuceni složit počet ze svého neonacistického angažmá. Našim kamarádům posíláme do Jihlavy pozdravy a držíme jim palce, ať se jim co nejdříve podaří zbavit se hnědé špíny nadobro. 

Jak se válčí v Praze

Z pražské sekce nezbylo nic, dokonce ani monitoring (který pravděpodobně spravoval Filip Vávra, který je nyní se zbytkem NO rozhádaný), pouze prohlášení, že v Praze operuje několik autonomních skupin, které je v současné době velmi těžké infiltrovat. Přeloženo do normální řeči to znamená, že NO Praha se fakticky rozpadl na několik znepřátelených skupinek, přičemž počet jejich členů je malý a omezený, pražská větev NO je v totálním rozkladu. Každý se hádá s každým a jednotlivé skupinky stojí proti sobě.

Typickým příkladem je opět Filip Vávra, který na veřejném fóru www.hooligans.cz prohlašuje „Smrt skins!“ (viz debata uveřejněná na webu ČSAF) a raději se realizuje v Brně. Poté, co se zhroutila jeho vize politické strany NSB/PA a následně i projekt celostátní cítě buněk Národního Odporu se od nazi-skinheadského hnutí odvrátil a plně se věnuje své hooliganské činnosti. V Praze se pokoušel organizovat mladé sparťanské nazi-hooligans, ale po sporu se sparťanskou elitou, která neholdovala jeho neustálému politickému poučování, v tomto snažení polevil. Filip Vávra se prohlašuje se za hooligana Sparty, ale častěji ho najdete v Brně (tam si dokonce našel novou přítelkyni), kde se sblížil s chuligánsko-nacistickou úderkou Johny Kentus Gang. Vzhledem k velmi špatné situaci pražských nazi-skinheadů je to celkem pochopitelné. K poklesu jeho popularity v Praze přispěla i jeho internetová rozepře s Tomášem Kebzou ohledně směřování českého neonacistického hnutí. Vávra obvinil nazi-skinheads z naprosté neakčnosti a prohlásil, že s tímto hnutím už nechce mít nic společného a doslova uvedl „fuck off skinheads, je to peklo vidět skins dnes a to čemu věří. Smrt! (...) smrt skins! Skins - kokoti, paraziti, nuly. Pro ně je vždy zábava přednější než akce. Smrt!“ Na to se ozvala řada jeho bývalých kameraten, kteří se cítili poměrně pochopitelně uraženi, s velmi ostrými reakcemi.

Výraznější figurkou pražské scény je v současné době již zmiňovaný Tomáš Kebza, bývalý redaktor týdeníku Republika a místopředseda Republikánské mládeže. Kebza byl v minulosti odsouzen za propagaci fašismu k zákazu publikování a následně za pobodání člověka na tři roky do vězení. Po roce a půl byl na podmínku propuštěn, ale pouhý týden po propuštění se již účastnil neonacistické anti-demonstrace na Jižním Městě a následně na 1. máje napadl lidsko-právního aktivistu Ondřeje Cakla. Vzhledem k těmto jeho aktivitám se uvažuje o tom, že se do vězení opět vrátí. Zatím si ale každopádně Kebza užívá svobody co to jde. Kromě toho, že objevuje krásy internetu, se nechává vidět na koncertech a to včetně skupin jako je Squad96. Na Kebzovo pozvání přijel do Čech i Denis Andrejevič Gerasimov alias „Šizo“, zpěvák a kytarista ruské neonacistické kapely Kolovrat, který byl zatčen 30. ledna 2004 na ruzyňském letišti a obviněn z propagace fašismu. Částečně i pod Kebzovým vlivem nyní pražská NO (resp. její zbytky) soustřeďuje svoji aktivitu zejména na pomoc vězněným kamarádům. V případě Denise se dokonce rozjela mezinárodní kampaň s cílem shromáždit prostředky na právnické služby. Jako kontaktní osoba v Čechách je uveden Zdeněk Švamberk (Rakovského 3263, Praha 4 – Modřany), bývalé číslo 2 Národního Odporu Praha. Svým způsobem je tato aktivita pro NO typická a plně pochopitelná, zejména na pozadí faktu, že řada jeho členů je ve vězení. Politicky však NO nyní nevyvíjí žádnou aktivitu. Berme to jako výzvu pro všechny antifašisty a udělejme vše pro to, aby se už nikdy aktivním nestal.

Tomáš Netolický