Hola! Číslo 5 žije a to znamená, že máme výročí. Za odměnu si loupu pomeranč. Tenhle týden si přečtěte, jak se dělá revoluce s muškátem nad hlavou, co spojuje bulvár s nacionalismem, jak nalákat děcka do kostela na válečné hry a jestli se ostuda jménem Guantánamo rozroste nebo uzavře. Trocha zábavy a trocha informací jako vždycky. Jinak byste to nečetli.

REVOLUCE POD MUŠKÁTOVÝMI TRUHLÍKY
Minulý týden jsem psal o švýcarských lidovcích (SVP) a počítačové hře, namířené proti imigrantům, kterou strana zveřejnila na internetu.

V sobotu proběhla v Bernu demonstrace proti rasismu při příležitosti pochodu, který v centru města chystala právě SVP. Podle webu Info Wallis přišly na protestní setkání zhruba tři tisíce lidí. V Bernu podle IW zavládl válečný stav.

Demonstrace se neobešla bez několika střetů s policií, které se vedly v několika ulicích centra města. Podle IW policie nasadila slzný plyn. vodní děla i gumové projektily, ale přesto nestíhala. To se projevilo i tak, že část demonstrantů pronikla přímo na mítink SVP. Aktivisté převrátili stranické stánky s propagačními materiály a některé z nich zapálili. Z postaveného SVP-pódia údajně v panice prchali hudebníci, kteří tím ovšem přišli o své nástroje. Bernský lidovec Thomas Fuchs později mluvil o "terorismu".

The Guardian napsal, že během demonstrace bylo zatčeno několik desítek lidí a nejméně dva tucty byly zraněny.

Podle IW lze demonstraci považovat za vydařenou, protože splnila svůj hlavní cíl: zabránit pochodu SVP. Strana sice průvod zrealizovala, ale po výrazně zredukovaném okruhu a pod ochranou policejních kordónu.

Na levici se před demonstrací údajně hodně diskutovalo o tom, zda má být demonstrace násilná. Objevily se totiž realistické obavy, že SVP nepokoje jen využije k tomu, aby znovu začla mluvit o "bezpečnosti". Demonstrace nakonec spojila oba aspekty. Vedle radikálních akcí se bylo možné zapojit i do aktivit, které měly k násilí velmi daleko.

...

Jeden ze čtenářů mě upozornil na článek, který vyšel už v březnu v časopisu Týden (shrnutý je tady). Píše se v něm, že Švýcaři mají stále větší obavu z "kriminálních přistěhovalců", přestože 57 % přistěhovalců pochází ze zemí EU nebo z Evropského hospodářského prostoru.

Největší počty přistěhovalců pochází z Itálie (cca 300 tis.), řada cizinců pochází z Portugalska, Španělska, Francie, Rakouska atd. Pak teprve nastupují občané ze států bývalé Jugoslavie (cca 350 tis.) a Turecka (cca 80 tis.).

Speciální antiimigrační kampaň vedl zejména bulvární tisk proti Němcům. "Musíte mluvit spisovnou němčinou, abyste si v Zurichu mohli objednat pivo? Vídáte v ulicích po fotbalovém utkání většinou černo-rudo-zlaté vlajky? Máte-li toho dost, jste na správném místě," napsal bulvární Sonntagsblick v březnovém článku "Kolik Němců ještě snese Švýcarsko".

Do týchž novin přispěla v únoru Sibylle Berg. "Dělají Němci ze Švýcarska druhou Malorku?" ptá se autorka hned v úvodu článku. "Zažíváme invazi Němců do Švýcarska. Švýcaři jsou znejištění a mají strach z nepřátelského obsazení," píše Bergová. V článku mluví i o německé okupaci.

(Fotky z demonstrace proti rasismu jsou ze švýcarských Indymedií. Další si můžete prohlédnout tady, tady nebo tady)

BULVÁRNÍ POPULISMUS
Případ švýcarského Sonntagsblicku připomíná, že v Evropě jsou častým nositelem xenofobie a nacionalismu bulvární média, které programově útočí na první signální soustavu. V zahraničí se pro tento modus operandi bulváru vžilo označení "tabloid populism".

Jeden z nedávných případů bulvárního populismu předvedl v červnu německý bulvár Bild. Ten reagoval na polský týdeník Wprost, který na své titulné stránce zobrazil obnaženou kancléřku Angelu Merkelovou s a bratři Kaczynské, jak sají z jejích prsou. Bild titulní stránku označil za "útok na naši kancléřku" a snažil se posilovat konfrontační náladu.

Merkelová zůstala uměřená a na Wprost nereagovala. Týdeník pobouřil část Němců už jednou, když dal na titulní stránku předsedkyni Svazu vyhnanců Eriku Steinbachovou v nacistické uniformě, jak rajtuje na tehdejším kancléři Gerhardu Schröderovi.

V květnu se svezl na vlně populismu a nacionálních stereotypů i o poznání prestižnější Der Spiegel, který uveřejnil článek "Proč Angličané nemohou vystát Němce ani 62 let po konci války". Článek jednak rekapituluje předsudky, které údajně sdílí Britové o Němcích ("Hun jezdí svým Mercedesem na dovolenou do Španělska"), ale současně přidává k dobru pár stereotypů, které se týkají Britů.

"Jsou věci, které nejsou rozumné, ale přesto jsou v Británii velmi oblíbené. Patří k ním pití velkého množství piva v krátkém čase, anebo chození bez ponožek v zimě. Zmínit je potřeba i klamnou představu, že lze britský národní tým 41 let od posledního odehraného finále ještě stále počítat ke světové elitě, a samozřejmě i fakt, že Hunové jsou v době Usámy bin Ládina stále nepřítelem číslo jedna...Hunové, to jsme my, němci. A odpor k nám je folklorní zábavou, která patří k ostrovům stejně, jako jízda vlevo nebo názor, že Victoria Beckham je žena na úrovni," píše Der Spiegel.

Autor článku tvrdí, že za přetrvávajícím nepřátelstvím Britů k Němcům stojí jak historická zkušenost, tak i to, že se Německo z druhé světové války brzy oklepalo a stalo se hospodářskou velmocí, která může Británii konkurovat. Na článek ve Spiegelu reagoval britský Daily Mail.

Financial Times ukazují, že populisticky naladěná média mohou mít vliv na obsahy, které jim politici předloží ke zveřejnění. Forma média ovlivňuje formu politiky. "Byly to kýble bulvárního populismu," komentují FT projev čertvého britského ministerského předesedy Gordona Browna na stranické konferenci. Vedle silného sociálního státu s univerzálně dostupnou lékařskou péčí a vzděláním sliboval Brown i to, že imigranti chycení ze zbraněmi nebo drogami budou "vyhozeni". "Jako by se jednalo o nějakou formu epidemie," dodává zařijový komentář FT.

Aktuální případ bulvárního populismu nabízí Rakousko. Ukazuje, že "lidský příběh" a "národní dojetí" dokážou kormidlo bulváru otočit. Konkrétně jde o příběh patnáctileté Arigony Zogajové, původem z Kosova. Dívka žije už pět let v rakouském Frankenburgu, její rodina se dobře integrovala. Nyní se ovšem Arigona skrývá před úřady a vyhrožuje sebevraždou. Příčinou je příkaz k vystěhování, který dostala celá její rodina. Otec se třemi bratry dívky už je zpátky v Kosovu, matka Nuri dostala povolení, aby v zemi zůstala a pomohla s nalezením Arigony. Ta tvrdí, že si budoucnost v Kosovu nedokáže představit. Úřady řekly, že nyní jde především o zdraví dívky, její vystěhování pozastavily a žádají ji, aby se přihlásila, protože jí nic nehrozí.

Národ se dojal. "Zažíváme první kampaň Krone na podporu cizinců," napsal Der Standard na adresu bulvárních Kronen Zeitung. Vrcholu zatím dosáhl podle Standardu sloupkař Cato, který v protikladu k zaběhlé linii Krone napsal: "Který z politiků si dovoluje takto jednat? V tuto chvíli musí právo jednoznačně ustoupit lidskosti. O tom jsem přesvědčený a říkám to nahlas."

Podle Standardu nese v celém případě vinu především rakouská azylová a přistěhovalecká politika, "která se už dlouho odehrává v trojúhelmíku, jehož vrcholy tvoří obě velké strany (tj. lidovci a sociální demokraté) a xenofobně-populistická směs, která se skládá z extremistických pravicových stran a Kronen Zeitung".

(S nevelkým úsilím) jsem se pokoušel přeptat, jestli má populistickou tendenci i český bulvár. Jan Jirák z katedry mediálních studií si neodvažuje soudit a tvrdí, že tématem se podrobně nikdo nezabývá. Osobně taky nevím, bulvár čtu jen příležitostně. Spekuloval bych ale, že se spíš než na cizince orientuje na romské etnikum, a pak se možná zabývá i národním sebemrskačstvím - tj. nerozšiřuje předsudky o cizincích, ale o Češích. Dokumentuje to i aktuální zpráva o tom, jak Češi na zájezdech do Finska močí na sruby a bydlí v nich, ačkoli jsou určené na krátkodobé přespání. Britské listy ukazují, jak je kauza nafouklá a domácí bulvár mlátí Čechy větším bičem, než cizinci.

Pokud byste měli chvíli, podívejte se na .pdf "bulvárních" novin The Populist. Ty sloužili jako průvodce výstavou nazvanou Populismus, kterou pořádal Skandinávský institut současného umění.

10 GOTO IRAN, 20 RUN ATTACK
O tom, že po invazi do Iráku připravují USA ještě útok na Írán, se mluví dlouho. O připravených plánech útoku psal už loni v souvislosti s izraelským bombardováním Libanonu novinářský matador Seymour Hersh. Minulý týden přidal další článek na stejné téma, který opět vyšel v New Yorkeru.

Hersh v článku Shifting Targets sice částečně opakuje staré teze (plány útoku jsou připravené, v rámci vlády se za jejich realizaci zasazuje především viceprezident Cheney), ale především ukazuje, jak se změnil rámec případného bombardování. "To, co bylo prezentováno především jako mise proti šíření jaderných zbraní, je nyní definováno jako boj proti terorismu," říká (What had been presented primarily as a counter-proliferation mission has been reconceived as counterterrorism).

Vláda a armáda se podle něj snaží šířit pocit, že Írán může za americké selhání v Iráku. Ať už tím, že cvičí povstalecké jednotky nebo dodává zbraně a munici šíitským milicím. Důkazů pro to je pomálu, ale zásadnější je, že irácká válka je redefinovaná jako součást širšího strategického konfliktu s Íránem.

Hersh tvrdí, že mimo Spojené státy podporuje bombardování Íránu především britský premiér Gordon Brown. Překvapivě zdrženlivý je naopak Izrael, který zrazuje od útoku, který by neměl za cíl jaderná zařízení, ale základny íránských Revolučních gard.

Zhruba před týdnem vydal rozhovor s novinářem, který zveřejnil masakr ve vietnamské vesnici My Lai nebo mučení v Abú Ghrajbu, německý TAZ. "Netvrdím, že k útoku na Írán v každém případě dojde, ale tvrdím, že je to sakra vážná věc," říká v něm Hersh.

Rozhovor se stáčí především k osobě prezidenta George W. Bushe, o kterém je Hersh přesvědčen, že má v určitém smyslu čisté svědomí, neboť věří tomu, co říká, a je skutečně přesvědčen, že plní své poslání. Hersh to ovšem považuje za znepokojivé, neboť "revolucionáře" a "radikála" nelze přivést ke změně politiky, jež se zakládá na jeho víře.

GUANTANAMO FOREVER
O uzavření nechvalně známého tábora na Guantánamu, kde z původních 756 údajných "nepřátelských bojovníků" v současnosti zbývá zhruba 355 , mluvili před nějakou dobou i republikáni. "Říká to jasně. Rád by ho viděl zavřené. Všichni bychom rádi," říkala na adresu prezidenta Bushe ještě v březnu jeho ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Nyní se ale zdá, že se karta obrací. Los Angeles Times napsaly, že republikánští kandidáti na prezidenta se s možností věznit bez procesu a na neomezeně dlouhou dobu nechtějí rozloučit.

Zrušení Guantánama odmítl během zaříjové debaty v New Hampshiru bývalý starosta New Yorku a kandidát na prezidenta Rudolph Giuliani. Uzavření tábora přirovnal k tahu soudce, který by vypustil zločince do ulic.

Další republikán Duncan Hunter se nápadu vysmál. Vězňům si podle něj nemají na co stěžovat. "Modlí se pětkrát denně. Všichni přibrali na váze. Naposledy, kdy jsem se díval na jejich menu, měli kuře s medovou omáčkou a rýžový pilaf," prohlásil.

Karin Greenberg na stránkách TomDispatch cituje dalšího republikánského uchazeče o prezidentský post Mitta Romneyho. Ten v březnu prohlásil: "Někteří lidé říkají, že bychom měli Guantánamo zavřít. Podle mého názoru bychom ho ovšem měli zdvojnásobit."

Podle LA Times je přijetí Guantánama u republikánských kandidátů znakem toho, že pro něj představuje symbol boje proti terorismu, o jehož politický potenciál nechtějí přijít. "Republikáni vyhráli dvoje volby s tématy strachu a terorismu. Zkusí to znovu," tvrdí senátor Chuck Hagel, jeden z mála republikánských zákonodárců, který je pro zavření Guantánama.

UNGDOMSHUSET
Boje v dánské Kodani se nezastavily, naopak. Zhruba tři stovky aktivistů obsadily v sobotu dům na pozemku Grøndalsvænge Allé 13, který měl nahradit vyklizené centrum Ungdomshuset. Obsazení domu trvalo pouhých dvacet minut, ale obdobně dlouhá byla jeho trvanlivost. Ještě týž den policie dům vyklidila a zatkla několi stovek aktivistů. O aktuálním vývoji v Kodani se nejvíc dozvíte na blogu czechteku, který promptně přináší překlady z dánského zpravodajství. Tady aspoň nějaké video.

NEZABIJEŠ?
Američtí protestanti v sobě objevili značnou dávku pragmatismu. Ačkoli obvykle kážou proti úpadku mravů, nyní lákají mládež do církevních center na násilnou počítačovou hru. Minulý týden o tom psaly New York Times.

Konkrétne jde o hru Halo 3, kterou vydal Microsoft před dvěma týdny a která už stihla vydělat přes 300 milionů dolarů. "Je to legrace, vyhazovat lidi do vzduchu," libuje si dvanáctiletý Tim Foster, který chodí hrát na faru v Denveru.

Kněží tvrdí, že herní konzole a monitory nakupují proto, že děti je jinak těžké zaujmout. "Teenageří jsou naše ryby," tvrdí Gregg Barbour, kněz denverského kostela. "Takže musíme vytvářet návnadu kreativně," dodává.

Kedrick Kenerly, zakladatel stránky Christian Gamers Online, s ním souhlasí. "Dnes je více dětí doma, než venku. Jak jinak se dostat do jejich životů, než pomocí her?" ptá se.

Způsob využití hry popisuje 16letý Austin Brown z Georgie. "Hrajeme Halo, pak si dáme pauzu a něco k jídlu a jdeme na hodinu," vysvětluje s tím, že pastor pak mluví o "dobru a zlu".

Microsoft uvedl, že Halo 3 je vesmírná hra, která neobsahuje žádné náboženské konotace, ani není výrazně alegorická.

Prosazení hry v křesťanských centrech je mohutné. Halo 3 se údajně hraje ve stovkách kostelů, především na pobřežích Spojených států. Zaím méně se dostala hra do módy na jihu, kde vládnou konzervativnější baptistické kongregace.

Ne všichni s využitím válečné hry souhlasí. "Když se chcete spojit s mladými teenagery a přitáhnout je do kostela, alkohol zdarma a pornografické filmy to dovedou. Myslím ale, že to jde dělat i lépe," tvrdí James Tonkowich, prezident NGO Institut pro náboženství a demokracii.

Možná závažnější námitka spočívá v tom, že Microsoft kvůli násilnému obsahu prodává hru až osobám starším 17 let, takže církve dětem zdarma nabízejí přístup ke hře, kterou by si jinak samy nemohly legálně obstarat.

JUNGLE VÝCUC
Minulý týden se Jungle World věnoval tématu zdravotnictví, a to především v souvislosti s novým filmem Micheala Moora "Sicko". Jeden článek se věnuje filmu, jede zdravotnictví v US a dva další německé situaci.

Markus Ströhlein píše, že Moore říká o americkém zdravotnictví mnoho dobře známých faktů, přitom ale stále znovu bojuje se včerejším nepřítelem. Špatná situace ve zdravotnictví není podle Ströhleina výsledkem soukromého pojištění.

Ströhlein se s Moorem shodne, že situace ve zdravotnictví není dobrá. 65 % Američenů žije v trvalé obavě, že přijdou o zdravotní pojištění, 15 % žije zcela bez pojistky. Žádná jiná země přitom nevydá víc jak 15 % HDP na zdavotnictví jako USA a žádný stát nevydává srovnatelnou částku na hlavu.

Ströhlein ale Moorovi vyčítá, že ze špatného stavu viní především soukromé pojišťovny (HMO - Health Maintenance Organization), ačkoli ty mají jen minoritní podíl na trhu, zejména ve srovnání s pojišťovnami PPO (Preffered Provider Organizations). Rozdíl mezi oběma typy pojišťoven z článku jasně nevyplývá, a kdo ví, jestli je podstatný.

Autor si také všímá toho, že nejchudší vrstva má dost peněz na to, aby si pořídila základní pojištění Medicaid, ale obvykle to nedělá. Chudí nemocní obvykle návštěvy u lékaře oddalují a nakonec se spolehnou na zákon, který nemocnicím přikazuje ošetřit akutní případy.

Absurní je podle Ströhleina Moorův film ve chvíli, kdy se mění ve chvalozpěv na kanadské, britské a francouzské zdravotnictví. I ty mají podle Ströhleina své problémy a s americkým systémem jsou srovnatelné. Moore je v této části demagogický.

Sarah Kleinmann píše o 135 dělnících a dělnicích, kteří v durynském Nordhausenu obsadili továrnu na kola. O případu už psala A-kontra a více informací najdete na priamaakcia.sk.

Noví správci továrny chtějí samostatně zahájit výrobu vlastního modelu Strike-bike. K započetí výroby potřebovali do začátku října sehnat alespoň 1800 objednávek, což se jevilo jako pravděpodobné. "Jsme velmi optimističtí, věříme, že to klapne," říká André Kegel, předseda sdružení Bikes in Nordhausen.

Podle Kleinmannové přesto vidí dělníci v samosprávné výrobě pouze symbolický a přechodný akt, který má spíš přesvědčit, že výroba kol v Nordhausenu je možná. "Stále čekáme na investora," říká Manuela Fischer, členka podnikové rady.

Místní obyvatelstvo hodnotí obsazení podniku kladně, ale tisk je k němu skeptický. "Všem zúčastněným je jasné, že kolekivně spravovaný podnik nebude mít na trhu šanci," napsaly Neue Nordhäuser Zeitung.

Stále častěji se mezi zaměstnanci hovoří o "amerických kobylkách", které mají stát za krachem podniku. V prosinci 2005 totiž prodala firma Biria AG závod na výrobu kol v Nordhausenu dceřinné společnosti americké investiční společnosti Lone Star. Na konci dalšího roku prodal nový majitel všechny nemovitosti a část strojů firmě Mifa, dosavadnímu konkurentovi Biria AG. V červnu letošního roku se pak výroba začala zastavovat. 10. července začalo obsazování podniku.

Podnik v Nordhausenu podporuje i durynská organizace neonacistické strany NPD. Ta má na svých internetových stránkách link na objednávku kol a vyzývá své příznivce k projevu solidarity. "Ukažte kobylkám, že nemohou zničit každý podnik," vyzývá strana. Anarchosyndikalistické odbory FAU (Freie Arbeiterinnen- und Arbeiter-Union), které se na převzetí továrny podílí, už straně vzkázaly, aby svou výzvu ze stránek stáhla.