Historie

Od počátku devadesátých let bylo Brno regionálním centrem rasistických skinheadů a od roku 1993 i metropolí českého neonacismu. Tehdy zde byla založena česká pobočka americké organizace Hammer Skinheads. U jejího zrodu stálo několik starších aktivistů neonacistické větve hnutí skinheads. Mezi ty známější patřili Robert „Robin“ Daněk (Šlapanice u Brna), Karel Duben (Žacléř) a Tomáš Kútek. V Brně a jeho okolí začaly vycházet nacistické fanziny (Nový řád, Fénix, Hammer News – vše vydával Robin Daněk), hrát nacistické kapely (Zášť 88 – jejím zpěvákem byl Martin Korec) a došlo i na pořádání koncertů s mezinárodní účastí. Do roku 1996 představovala Bohemia Hammer Skinheads (BHS) největší a nejdůležitější neonacistickou organizaci u nás. Pod tlakem lidsko-právních aktivistů a tisku se BHS dostala v druhé polovině devadesátých let pod drobnohled policie a de facto ukončila činnost (její roli převzala nově vznikající Blood and Honor). To, že BHS ukončila činnost ovšem neznamená, že lidé, kteří tuto organizaci tvořili, zmizeli. Někteří z nich se dostali do vězení (Karel Duben – v roce 1999 odsouzen za distribuci materiálů s nacistickou tématikou), jiní se stáhli z veřejného působení (Robin Daněk – majitel tetovacího salónu Terror Tattoo). Významným způsobem se na tomto procesu podepsal i případ Martina Korce, zpěváka neonacistické kapely Zášť 88, spoluvydavatele neonacistických fanzinů, osobního přítele Robina Daňka a charismatické postavy brněnské neonacistické scény.

 
Případ Martina Korce

Martin Korec byl vzat do vazby 23. ledna 1996 po incidentu, kdy u hlavního nádraží ČD v Brně někdo vážně bodl do hrudníku tehdy dvacetiletého Jaroslava Plachého a zezadu do hrudníku i dvacetiletou Zuzanu Bauerovou. Zároveň byl při incidentu pořezán na ruce tehdy jednadvacetiletý Tomáš Blažíček. Korec byl z útoku obviněn, neboť byl v době napadení s přáteli nedaleko místa činu. U soudu se Korec hájil tvrzením „Od začátku jsem tvrdil, že jsem nikoho nemohl pobodat, protože jsem nebyl schopen ani pořádně chodit a navíc nikdy na nikoho nevytahuju nůž. S každým jsem si zatím dokázal poradit holýma rukama a nohama, takže bodání a vůbec do holky není můj styl," nicméně soud k této jeho obhajobě nepřihlédl a nechal ho ve vazbě. A to i přesto, že policie musela vědět, že se Korec onoho útoku skutečně nedopustil. Navíc se objevily i další podivné policejní praktiky. Po uvalení vazby Korec požádal, aby soud nebo policie informovaly jeho zaměstnavatele, kterým byla Královopolská strojírna Brno (KSB), o vzetí do vazby. To však několik týdnů nikdo neudělal a KSB Korce pro absenci vyhodila. Později, když vyšlo najevo, že do práce chodit nemohl, tak mu zaměstnavatel dodatečně poslal papír o ukončení pracovního poměru dohodou. Nakonec byl Korec v dubnu 1998 po dlouhých peripetiích osvobozen. Následně žaloval stát o 220 000 Kč,- za ušlou mzdu, o kterou přišel během vazby (vyplácí se 5000 za měsíc). Rozsudek první instance částku uznal, ale po odvolání byl rozsudek zrušen a Korec peníze nedostane. „Podle našeho názoru nebyla vazba uvalena v rozporu se zákonem a důvody vazby zde byly. Proto nelze žalobci přiznat náhradu, která mu pobytem ve vazbě vznikla. K zákonnému uvalení vazby přitom postačí jeden ze zákonných důvodů a není třeba, aby byly všechny tři, jak uvádí zákon," uvedl předseda odvolacího senátu Jiří Sýkora. Nutno dodat, že se s Korcem během jeho veznění rozešla i jeho přítelkyně, se kterou měl dítě (později se provdala za apolitického skinheada z okruhu Bulldog Boot Boys).

Podobná zkušenost je jistě velmi nepříjemná. Pro Korce však musela být nepříjemná dvojnásob. Jeho kamarádi na svobodě se totiž obrátili na americkou centrálu Hammer Skinheads a žádali o finační pomoc a vyjádření solidarity. Jaké muselo být jejich rozčarování, když z Ameriky přišla odpověď, že Korce podpoří pouze, když se k útoku přizná. Už tehdy se totiž vědělo, že útok spáchal někdo z okruhu Korcových kamarádů a americkým neonacistům přišlo nelogické pomoci jednomu neonacistovi z vězení výměnou za uvěznění druhého. Ukázalo se přesně, že neonacistům nezáleží na lidech, ale na naplnění jejich představ – které jsou obvykle v příkrém rozporu s realitou. Tato situace nepochybně vedla k hluboké deziluzi všech zúčastněných. Každopádně v okamžiku, kdy Korec opustil vězení, zcela rezignoval na jakoukoli aktivistickou činnost a dlouho o něm nebylo slyšet. Dnes spolu s Robinem Daňkem tetuje v Terror Tattoo. Později se vrátil ke své hudební činnosti a působil jako bubeník v neonacistické kapele Beowulf. Nicméně aktivista se z něj už nestal. Na místo bývalých Hammer Skinheads přišla nová krev.

Johny Kentus Gang

O tomto chuligánském gangu bývá v souvislosti s Brnem a neonacistickým násilím slyšet nejvíc. Na rozdíl od ostatních chuligánských skupin (zejména Torcida a Orthodox) je Johny Kentus Gang (JKG) jednoznačně politicky vyprofilovaný - a to směrem k neonacismu. V průběhu let si hooligani z JKG vysloužili pověst největších rváčů, známých zejména svými střety s lidmi z Rabiát Gangsters – původně SHARP a dnes apolitických skinheads okolo hudební skupiny Operace Artaban. Nicméně nepřítelem JKG jsou i antifašisté a anarchisté. V posledních letech zaútočili členové JKG několikrát na brněnskou restauraci Skleněná louka, kde se scházejí lidé alternativnějšího ražení a standardně napadají na ulicích i známější postavy anarchistického hnutí.

Přehled zveřejněný Antifašistickou Akcí (AFA) Brno může v tomto směru posloužit jako vodítko - 20. dubna 2003 napadla skupina cca 50 lidí, složená převážně z členů JKG vyzbrojených tyčemi koncert v restauraci U Holubů. Výsledkem byli tři zranění. 11. května 2003 napadlo 15 členů JKG kulturní centrum Skleněná louka. Výsledkem byla zdemolovaná restaurace a několik zranění (např. hlava rozseknutá tyčí, apod.). Tutéž noc pravděpodobně ta samá skupina napadla rozcházející se účastníky rockového koncertu v brněnské čtvrti Pisárky. Jeden mladý člověk přišel po úderu tyčí o oko. 6. srpna 2003 dva členové JKG zbili a upálili bezdomovce nedaleko hlavního nádraží. Oba byli policií nakonec obviněni z vraždy.

Hlavní stan JKG byl až donedávna v hospodě U Švéda, nicméně nyní je tato hospoda zavřená kvůli rekonstrukci a zdá se, že možná již nebude znovu otevřená. Na internetu je možné nalézt stránky www.hooligans.cz, které spravuje bývalý člen JKG a které jsou pravděpodobně nejkvalitnějšími chuligánskými stránkami u nás. Počet JKG se pohybuje zhruba okolo 30-40 lidí, přičemž si poměrně přísně hlídají, koho mezi sebe přijmou. Jako svého druhu juniorský dorost si vydržují skupinu mladších chuligánů jménem Cheeky Boys. Jejich počet se pohybuje zhruba také okolo 30-40 lidí. Hlavní činnost JKG leží v chuligánském násilí, ale vedle toho se někteří členové JKG účastní i akcí Národního Odporu Brno a Anti-Antifa Brno. Vzhledem k tomu, že reálné stavy NO a A-A Brno jsou velmi nízké, je pravděpodobné, že většinu akcí připisovaných A-A Brno mají na svědomí spíše členové JKG.

Podle některých indicií se zdá, že členové JKG mají nadstandardní vztahy s policií. Oni to vždy velmi razantně popírají (pro chuligána není horší urážka), ovšem není lehké jim uvěřit. Martin Bastl z brněnské Fakulty sociálních studií psal ve svém rozboru hnutí SHARP o tom, že výpovědi SHARPs zatčených při bitkách s JKG se objevily na internetu ihned po jejich uskutečnění na policii. To je přinejmenším podezřelé. Rovněž lidé, kteří byli zadrženi na policejní stanici spolu s členy JKG, potvrzují, že policisté se s neonacistickými chuligány bratříčkovali a smáli se jejich rasistickému humoru atd. Jeden ze zadržených antifašistů byl s vědomím policie dokonce zavřen do stejné cely se zadrženými chuligány, kde byl pochopitelně napaden. Našemu kamarádovi se naštěstí nestalo nic vážného, ale důkaz o jasně deklarovaných preferencích policie je to více než výmluvný. Stejně tak benevolence policejních složek k řádění JKG je více než podivná. Zejména, když si uvědomíme, že JKG je přímo jmenována v zprávě Ministerstva vnitra ČR o extremismu jako nebezpečný gang neonacistických násilníků. Dokonce i Martin Korec sám JKG z něčeho podobného veřejně obvinil a podle našich informací měly Korcovy antipatie k JKG údajně vést až k fyzickému násilí proti členům JKG.

Velmi specifická je snaha JKG o vlastní prezentaci. Ve všech veřejných debatách se členové JKG důsledně drží teze, že JKG je apolitická skupina chuligánů. Vrcholem jejich snažení byl zatím pořad Pomeranč, odvysílaný na ČT2 dne 21. 1. v 18 hodin a následně v repríze 22.1. ve 12.50. Členové JKG se zde chlubili svým tetováním („Totenkopf“ – symbol jednotek SS) a popisovali své aktivity jako čistě fotbalové chuligánství. Přitom byla v záběru vidět například nálepka „Anti-Antifa Battlezone“, která je celkem jasně usvědčovala minimálně z upravování skutečnosti. JKG je jednoznačně politicky vyprofilovaná skupina neonacistických násilníků, která má ovšem ve svém vedení několik inteligentních lidí (minimálně výrazně inteligentnějších, než je tomu běžné v neonacistickém prostředí), kteří se snaží mediální obraz své úderky vylepšit. Donedávna se jim to celkem úspěšně dařilo, nicméně po zmíněném pořadu v ČT se AFA Brno zasadila o informační kampaň, jejímž cílem bylo odhalit skrytou tvář neonacistů z JKG. Rozsáhlý materiál byl uveřejněn na Britských listech a zaslán do většiny mainstreamových médií (viz „Propagace fašismu v České televizi?“ v A-kontra 1/2004).

Současnost

Situace se vyostřila po několika srážkách mezi JKG a AFA. Brněnská situace je pro naše kamarády velmi nepříznivá a brněnské AFA se nikdy nepodařilo razantně rozbít neonacistické hnutí, tak jak se to povedlo například v Praze. Přesto militantní přímé akce pokračují. Poslední větší střet se odehrál u hospody U Švéda 12. 12. 2003, kde ovšem policie zasáhla dříve, než mohlo dojít k nějakému vážnějšímu měření sil. Od té doby členové JKG několikrát vyhrožovali napadením koncertů spojených s antifašistickými kapelami (zejména bratislavský Rozpor), ale nic se nestalo.

Zajímavější je, že se po mnoha letech aktivizoval Martin Korec. Nejdříve založil kapelu Randall Gruppe, složenou pouze z veteránů neonacistické scény (Beowulf, Excalibur). První složení kapely se ovšem záhy rozpadlo a nynější sestava již není spojena s nacistickými veterány. Horší je, že spolu se svými starými kamarády si Marin Korec založil tzv. RAC crew (RAC – Rock Against Communism – rock proti komunismu, hudební platforma sdružující neonacistické kapely) a prohlašuje, že bude napadat antifašisty. Zatím se o to pokusil jen jednou. Se skupinou asi třiceti lidí ze staré školy (Bery, Krupka a jiné známé tváře neonacistické scény) přišel 21. 2. 2004 na koncert Mad Pigs a pokusil se vyvolat střet. Nepodařilo se to, je ale otázkou, co se stane do budoucna. Brno potřebuje naši solidaritu a pomoc. Myslete na to.

Tomáš Netolický