Koncem loňského roku vydalo nakladatelství Vyšehrad knihu, která je zajímavým příspěvkem k dějinám revolučního roku 1968. I když se o působení radikálního/revolučního studentského hnutí na konci šedesátých let v našem prostředí již psalo, vždy šlo pouze o jednotlivé příspěvky.

Kniha Hnutí '68 na Západě s podtitulem „Studentské bouře v USA a západní Evropě“ aspiruje na roli jakési faktografického shrnujícího průvodce událostmi, jehož role – vzhledem k tomu, že se jedná o knížečku poměrně útlou – nemůže být jiná než prvotní seznámení s tímto dodnes inspirujícím fenoménem. Zaměřena je především na dění v USA, Německu a Francii, i když okrajově se dotýká i jiných zemí. Těžiště knihy však leží v líčení okolností vzniku radikálních studentských svazů a organizací a procesu jejich „revolucionalizace“ v těchto třech zemích.

Autorka Ingrid Gilcher-Holtey se snaží psát čtivě a zároveň zůstávat na historickém poli; problémem však je, z jakých zdrojů čerpá. Nemohu se zbavit dojmu, že jde o dobový oficiální tisk. Jí vykreslený obraz hnutí totiž věrně odpovídá mainstreamovému obrazu jakéhokoliv sociálního hnutí: dopodrobna se věnuje jeho mluvčím a „vůdcům,“ popisuje působení i nejmenších dobře organizovaných sektiček, ale její optice uniká podstata tohoto hnutí.

V případě studentského hnutí totiž nešlo o do podrobností zorganizované události řízené několika vůdci, ale o do jisté míry spontánní, zdola vzniklé hnutí. Jasně viditelné je to zejména u líčení událostí roku 1968 v Paříži a celé Francii. Autorka se na několika stranách zevrubně věnuje působení marxistických organizací a jejich nejrůznějších odnoží, zatímco činnost anarchosyndikalistů odbude pár větami. Z jiných článků a prací přitom víme, že v Paříži to bylo právě anarchosyndikalistické hnutí, které patřilo k hlavním hybatelům událostí.

Na základě výše napsaného pak zůstává čtenář na pochybách, nakolik je přeexponované působení marxistů v ostatních zemích a událostech a naopak nakolik jsou utajené aktivity nejen anarchistů a jejich organizací, ale i dalších neorganizovaných proudů. Mezery v knize najdeme i jinde – autorka například najednou začne mluvit o událostech následujících po atentátu na Rudi Dutschkeho, aniž by o atentátu samotném padlo jediné slovo. Kdo a proč ho spáchal tak zůstane čtenáři utajeno... Velmi křehká je také závěrečná autorčina konstrukce o tom, co a proč se hnutí povedlo/nepovedlo. A konečně, kniha téměř dokonale opomíjí velkou část hnutí, o kterém píše – ano, jedná se o ženy...

Pro čtenáře lačnícího po informacích o radikálním/revolučním studentském hnutí v šedesátých letech bude tato kniha pravděpodobně zklamáním. Určitě se ale vyplatí ji přečíst, ať už proto, že žádný podobný materiál u nás zatím neexistuje, nebo pro čtivé líčení některých přelomových událostí v historii tohoto hnutí (studentské stávky, demonstrace) či jako zdroj „tvrdých dat.“

Ingrid Gilcher-Holtey: Hnutí '68 na Západě, nakladatelství Vyšehrad, 144 stran/188 Kč