„G8 předepisuje neoliberální politiku, která urychluje koncentraci bohatství, útočí na práva pracujících, ohrožuje zaměstnanost, zhoršuje životní podmínky pro většinu populace, nerespektuje kulturní rozdíly a poškozuje životní prostředí.“ – Dissent Network

S myšlenkou pravidelných summitů G8 přišla v polovině sedmdesátých let Francie. Měly pomoci bohatým zemím vyrovnávat se s velkými krizemi, ale, jak trefně vyjádřil jeden komentátor: „Seznam zapamatovatelných úspěchu je téměř nulový. Poslední summity byly zajímavé jenom délkou nic neříkajících závěrečných komuniké, tím, jak se političtí lídři oddělovali od veřejnosti a ohromujícími organizačními náklady na zasedání.“

Jak protesty proti zasedání sílily, náklady na zasedání stoupaly spolu s mírou represe a posunovaly se do stále odlehlejších lokalit. Protesty ale nedokázaly G8 odklonit od směřování ke korporativní kolonizaci planety, přičemž globalizace a volný trh jsou používány jako kouřová clona pro ekonomické vydírání, korupci, státní terorismus a války.
Poslední pravidelný výroční summit vůdců osmi nejbohatších zemí světa (G8) se konal v půlce června v luxusním letovisku na soukromém ostrově Sea Island ve státě Georgia v USA.
Co bylo na programu tentokrát? Hodně se hovořilo o odpouštění dluhů. Bushova administrativa prosazovala odškrtnutí iráckého zahraničního dluhu ve výši cca 120 miliard dolarů. Samozřejmě, že to nemá nic společného s tím, že USA nepatří k věřitelům tohoto dluhu a že pokud by příjmy z ropy byly použity na splácení dluhů, neproudily by do programu obnovy a rekonstrukce, ve kterém mají nelukrativnější kontrakty...americké korporace.
Ne, o dluhu chudých afrických zemí se nemluvilo... Nikdy nezahájená, ale hodně okecávaná válka proti chudobě ustoupila zatraceně reálné válce proti terorismu. A hlavně výnosné. V letech 1997-2001 šly dvě třetiny příjmů z prodeje zbraní do zemí G8 – a jejich zbraně do zemí, kde se podle té samé G8 nejvíce porušují lidská práva. Organizace Oxfam k tomu říká: „Pokud by se ty samé finance a politická vůle vložená do války proti Iráku použily na odpuštění dluhů a pomoc [chudým zemím], ukončilo by to utrpení milionů lidí. Za cenu pouhých dvou bombardérů Stealth by mohlo 48 milionů dětí v Africe, které nikdy nedostaly šanci naučit se číst a psát, chodit do škol celý rok.“
Po minulých zkušenostech, kdy zasedání G8 čelilo rozsáhlým pouličním protestům, bylo pro summit vybráno odlehlé a protestům nedostupné místo. Pokud byste hledali lokalitu, kde jsou extrémní rozdíly mezi bohatými a chudými viditelné nejvíce, Sea Island by bylo jedno z nejlepších. Na pobřeží naproti ostrovu leží město Brunswick, obývané hlavně chudými černými lidmi. Sídlí tam chemičky Hercules Chemical a Georgia Pacific, díky jejichž výrobě je Brunswick jedna z nejvíce toxicky znečištěných oblastí v celém státě. Vzduch v okolí Herculesu je tak znečištěný, že nedaleká škola byla postavena raději bez oken. Ve městě je vysoká míra nezaměstnanosti, domy chátrají a ulice dokonce nejsou ani vydlážděny.
Jediné, co mají Sea Island a Brunwick společného, je zápach a toxické látky vypouštěné zmíněnými chemičkami. Kvůli zasedání G8 však byly továrny dočasně uzavřeny a zaměstnanci propuštěni. Vůdci G8 přeci nemohou pár dnů „přetrpět“ takové nepohodlí a podstoupit takové riziko, kterému jsou obyvatelé Brunswicku vystaveni každý den.
Během dlouhého horkého léta musí místní základní škola rozdávat dětem obědy zdarma – v jedné z nejbohatších zemí světa se totiž jedná o jediné výživné jídlo, které se některým z místních dětí během dne dostane. Na to ale mohli na týden zapomenout, protože škola byla použita jako jídelna pro tisíce policistů a vojáků, povolaných na ochranu bohatých a mocných.
V šesti pobřežních provinciích Georgie byl guvernérem Sonnym Perduem vyhlášen výjimečný stav dokonce ještě před tím, než summit vůbec začal kvůli „potencionálnímu nebezpečí...nezákonných shromáždění, hrozby násilí a tak dál.“ To dalo „jedné z nejsvobodnějších zemí světa“ policii právo bezdůvodně zatýkat a rozpouštět shromáždění. Ve městě byly rozmístěny rakety země-vzduch, malé tanky a uniformovaní vojáci a vystavěny opevněné pouliční kontrolní body. Jeden z demonstrantů popsal atmosféru s dvaceti tisíci policisty a vojáky okupujícími město a přelétávajícími vrtulníky jako něco, co více připomíná pásmo Gaza než Georgii.
Jak vysvětlit guvernér Perdue: „Pokud musíme hřešit, nebude to na straně bezpečnosti... Když hostíme světové lídry, nemáme prostor pro chyby. Ukázka síly může působit odstrašivě.“
A samozřejmě, policie za mohutné asistence médií dlouho dopředu vykreslovala armádu demonstrantů, která se chystá přijet srovnat město se zemí. Taktika zafungovala a na místě se tak konaly jen malé demonstrace. Jeden z demonstrantů k tomu řekl: „Mnoho místních lidí nám říkalo, že bylo zastrašeno policejní propagandou, nebo že prostě nevědí, jak s nimi celá věc souvisí. Ironie tohoto prohlášení proneseného v znečištěné a otrávené obytné dělnické oblasti, zatímco nejbohatší lidé planety jenom patnáct minut odtud rozhodují osud pracujících na celém světě, na nás příliš nedolehla.“
Celé zasedání přišlo na 37 miliónů dolarů. Oficiální místa se už dala slyšet, že jejich úspěch v potlačení hrozby terorismu a násilných protestů přesvědčil agentury v celé zemi, aby si Georgii vzaly jako vzor pro podobné události z hlediska zajištění národní bezpečnosti. Pokud by si lidé stěžovali na omezení pohybu nebo přítomnost armády v ulicích, měla by je slušná upomínka na hrozbu terorismu (nebo možnost posedět si ve vězení) postavit do latě.

- podle SchNEWS

 Jan Hanuš