Připravovaný program setkání, který mimo jiné zaujal přednáškami esperantistů a esperantistek z obou částí Těšína, o historii esperantského hnutí na Těšínsku, esperantu v anarchistickém hnutí, či esperantských organizací ve světě dnes, byl nakonec trochu nadneseně nazván Dnem Esperanta. Díky nepřítomnosti některých předpokládaných účastníků a účastnic se v pátek konala pouze jedna přednáška o historii esperanta s kratší diskusí.

Druhý den měla proběhnout prezentace nezávislého tisku a alternativního prostředí v Polsku, Čechách a v Bělorusku, presentace polského hnutí, či vernisáže polských nezávislých umělců. Program byl také opět trochu nadneseně nazván Mezinárodním setkáním.

Hned první dírka v organizaci se projevila v bodě, kdy organizátoři pozdě zjistili, že jeden ze dnů, na který naplánovali toto setkání, je věnován mezinárodnímu protestu proti válce, a druhá v bodě, kdy nebyli zajištěni žádní překladatelé. První se projevila malou účastí, zejména z Česka, běloruští návštěvníci zase nedostali víza. Druhá tím, že všechny přednášky probíhali v polštině, zřejmě díky faktu, že přítomní byli víceméně buď polsky hovořící, nebo místní, kterým je polština téměř vlastní. Ovšem byla-li očekávána přítomnost lidí i odjinud a vzhledem k tomu, že mělo jít o mezinárodní setkání mi přijde tento bod důležitý. Mě samotné, protože se v polském prostředí nepohybuji, činilo potíže rozumět natolik, abych byla spokojená. Nicméně tento den byl už co do výplně programu bohatší, mohli jsme zaslechnout zmíněné prezentace nezávislého tisku v Polsku (což zahrnovalo ekologický tisk jako takový a anarchistickou publicistiku, která se zde presentovala také v podobě výstavy předválečných i poválečných tiskovin vydávaných také v exilu), historie i současnosti české anarchistické publicistiky, promítání diapozitivů s výkladem o národních parcích v oblasti bělorusko-ukrajinských hranic, či jsme mohli naslouchat ruským písním Richarda Borkovského a nakoupit nezávislé polské časopisy, knihy, brožury atd. 

Celé setkání se odehrávalo v prostorách klubu Liberte, kde je také k dispozici malá polsko-česká knihovna a množství polského i českého alternativního tisku.

Velmi hezká je procházka po okolí, jak po české tak po polské části Těšína, který byl údajně založen třemi bratry v roce 810. Altánek na jejich památku můžete navštívit kousek za hranicemi na polské straně.  

Sandra