Nepřípustné je především jednání Blood & Honour, které nekončí pouze politickým názorem, ale násilím, v některých případech až terorismem (viz. Combat18). Tohle je účinný způsob boje, s takovými materiály lze naložit různě, ale především se tak lze vyvarovat méně učinnému násilnému boji. Tím mám na mysli informování veřejnosti o aktivitách, které ani sami neonacisté veřejně nepropagují, jelikož by utrpěli ztrátu na popularitě. Je to sice dvojsečná zbraň, protože tyto informace mohou určitou část lidí i nalákat, na druhou stranu většinu spíše odradí. A na čem jiném stojí společnost, že na jejím názoru? Nehledě na další možnosti využití takových informací, které by rozhodně neměly zůstat intimní záležitostí, z toho by mělo neonacistické hnutí jedině prospěch.