Free parties, tedy svobodně organizovaná shromáždění lidí, kteří se rozhodli poslouchat takovou hudbu, jakou uznají za vhodnou, tu byly, jsou a budou. Pokud si toho novináři, politici a policajti nevšimli během deseti předchozích deseti ročníků CzechTekku, měli jinou dobrou příležitost. To když 19. června proběhl v Praze už druhý ročník Do It Yourself karnevalu. Had lidí v nápaditých maskách tančících kolem soundsystémů měřil více než kilometr a došel ze Strahova na Letenskou pláň.

Při některých momentech […] jsem se navíc nemohl ubránit pocitu, že diskuse na téma anarchismus bylo až příliš, zvlášť když jsem chvílemi obtížně rozeznával, jestli je film myslí vážně, anebo je vše míněno jako nadsázka na téma ideály anarchistické mládeže.

V hysterickém záchvatu, do něhož se dostala média po technoparty Czechtekk, se mimo jiné často a s oblibou připomínalo, že ve Velké Británii a Francii již byly přijaty proti podobným akcím zákony. Novináři dávali v duchu ustáleného „západ – náš vzor“ tyto dva státy českým politikům za příklad s tím, že by něco takového měli také přijmout. Asi by proto nezaškodilo podívat se na situaci v těchto dvou zemích trochu podrobněji.

K tomuhle filmu se vyjadřoval už kde kdo. Nemalou měrou se o to přičinil sám režisér Michael Moore, jenž, dobře obeznámen s marketingovou taktikou, rád nějaký ten skandálek okolo svého filmu vytvoří, nebo alespoň přiživí. Podívejme se tedy nejenom na samotný film, ale i na dění okolo něj.

G8 předepisuje neoliberální politiku, která urychluje koncentraci bohatství, útočí na práva pracujících, ohrožuje zaměstnanost, zhoršuje životní podmínky pro většinu populace, nerespektuje kulturní rozdíly a poškozuje životní prostředí.“ – Dissent Network

Hlavním tématem nejnovějšího čísla časopisu A-kontra je letošní CzechTech a technokultura. Příspěvky – rozhovory, články, glosy – se dotýkají nejen aktuálního dění kolem zakončení letošního ročníku téhle freeparty, ale také freetechno subkultury vůbec a jejími politickými kořeny. Hlavní tematice se věnuje článek Proč by novináři měli nosit šaškovskou čepici, který se zabývá nejen rolí médií v represivním zakončení letošního Czechtechu.

Nápad přesunout železniční nádraží z centra města o necelý kilometr směrem na Zvonařku, kde se v současné době nachází ústřední autobusové nádraží, je staršího data. Brněnský magistrát se jej ale v rámci svého současného budovatelského nadšení ve znamení prosperity města s velkým gustem zhostil.

Pokud by byla jejím cílem bezpečnost, Izrael by zeď postavil o pár kilometrů dovnitř svého území. Pak by mohla být míli vysoká, IDF by ji mohla strážit po obou stranách, zaminovaná by mohla být jadernými zbraněmi, naprosto nepropustná. Zajišťovala by perfektní bezpečnost.

V posledních desetiletích 19. století docházelo ve Spojených státech amerických k mnoha stávkám v reakci na zavádění vysokých cel a daní; farmáři byli nuceni kupovat stroje za přemrštěné ceny a naopak prodávat za pouhou výrobní cenu a méně, čímž byli chytáni do sítí hypoték a vysokých úroků.

21. srpen je pro různé neonacisty jednou z příležitostí, aby zase jednou vylezli ze svých děr. Příležitostí v českém prostředí zvláště vhodnou, protože dochází k časové shodě dvou výročí. Jednak notoricky známé obsazení tehdejšího Československa „bratrskými“ tanky a jednak smrt nacistického tribuna Rudolfa Hesse.

Jak už to se slovy bývá – snesou skoro vše. Nebudu jistě daleko od pravdy, když řeknu, že skoro vše snesl za dobu své existence i fenomén zvaný freetekno – alespoň tedy co se toho napsaného o něm týče. Od tradičních výkřiků nesouhlasu nad všemi těmi špinavci a feťáky až po zaručeně přesné, ale často dogmaticky podané pohledy insiderů.

Dvě knihy, které v nedávné době vyšly o Jeanu-Paulu Sartrovi, budí už svými názvy značnou nedůvěru. Sartrovo století – to někdo chce zasvětit jedno celé století intelektuálovi, který jej celé neprožil a nereflektoval? A Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoire – nejde o nějaké „drby o slavných“, o knihu, která bude stupidně pitvat osobní život významného myslitele a významné myslitelky? Jenže pokud se do obou knih začteme hlouběji, zjistíme, že jde o něco trochu jiného.

Proti feminismu a gender studies mají podle nejnovějšího dokumentu papeže Jana Pavla II. horlit biskupové. Po nesčíslných omluvách za různé křivdy, které katolická církev napáchala ve vzdálené minulosti, se nyní svatý otec zjevně rozhodl pro změnu ukázat zoubky a přidat jednu křivdu ze žhavé současnosti.

V srpnu přišel do kin nový český film Non Plus Ultras, který byl avizovaný jako film o fotbalu a hooligans. Jeho režisérem je sparťanský fanoušek Jakub Sluka, takže se není co divit, že hlavními postavami filmu je pět sparťanských chuligánů, kteří patří k tzv. ultras (tvrdému fanouškovskému jádru) – vůdce Bejčák, rádoby charismatický a tichý Tyčka, Pejsek, Potapeč a Vočko. Hlavní linie filmu se odvíjí od návštěvy anglických ultras – fanoušků londýnského klubu West Ham.

Snad jsem hned zkraje udělal chybu a zvolil příliš zavádějící a nepřesný nadpis, ale ať. Byl nejlepší z těch, co mne napadly, a i když pranic neprozrazuje o důležitosti tématu, alespoň poměrně přesně definuje, o čem že bude řeč. Tedy - nikoliv o Bondyho pojetí revoluce, či o jeho politických názorech vůbec, jak jsme na to byli v poslední době na stránkách A-kontra zvyklí.

Rozhovor se zaměstnancem psychiatrické léčebny v Bohnicích o kauze klecových lůžek, která se objevila počátkem léta, o kontextu jejich používání, o jiných psychiatrických metodách i o výhledech do budoucna. S Jindrou (26) jsme si povídali koncem srpna 2004 v Krtkově koloně v Praze.

Dvě knihy, které v nedávné době vyšly o Jeanu-Paulu Sartrovi, budí už svými názvy značnou nedůvěru. Sartrovo století – to někdo chce zasvětit jedno celé století intelektuálovi, který jej celé neprožil a nereflektoval? A Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoire – nejde o nějaké „drby o slavných“, o knihu, která bude stupidně pitvat osobní život významného myslitele a významné myslitelky? Jenže pokud se do obou knih začteme hlouběji, zjistíme, že jde o něco trochu jiného. Že Sartrovo století je spíše popisem, jak vnímal svět ve svých intelektuálních souřadnicích jeden významný filosof – a že kniha o něm a Simone de Beauvoire je citlivým zamyšlením nad vztahem lidí, kteří o něm mluvili naprosto otevřeně.

Tolik potřebná pracovní místa obsadili Američané, Evropané a lidé z jižní Asie. Silnice jsou plné kamionů, dovážejících zásoby vyrobené v zahraničí, zatímco v iráckých továrnách chybí i elektrické generátory.

Tenhle rozhovor o technu, freeparties, revoltě a squatingu s Ivoškem Cirkus Alien (dále CA) se uskutečnil v sobotu 28. srpna 2004 v parku u statku Ladronka. Tedy na místě, kde tahle technoparta, která žije kočovným stylem života,  vznikla. Rozhovor s Ivoškem se odehrával v atmosféře, která připomínala tehdejší Ladrofesty –nechyběl fotbálek, hudba, pivo a ani spousta psů. A vzhledem k aktuální situaci nemohl celý rozhovor začít jinou otázkou…