Jaké může být největší ponížení pro policajta? Když dostane pěstí od transvestity, kterému předtím statečně nasadil želízka a počastoval ho pár nadávkami. Něco takového se stalo před děvatatřiceti lety u newyorského baru Stonewall. Jedna dobře mířená a zasloužená rána do zubů a následné potrestání vzbouřence (jak jinak než zkopáním uniformovanou přesilou) odstartovaly vzpouru místních gayů a leseb proti policejní šikaně.

Když jsem se doslechla o vzniku internetových stránek s prapodivnou adresou www.narodni-bolsevik.org a české politické skupiny hlásící se k ideologii se stejným názvem, nemohla jsem se zbavit pocitu jakéhosi déjà vu. Stačilo se ovšem na zmíněné stránky prokliknout, abych se uklidnila. Ne, svět se nezbláznil. To jen v Levných knihách zase prodávají Limonova.

Z Ruska příliš pozitivních zpráv nepřichází. Buď se mluví o státním utahování šroubů a omezování svobod, anebo o kypícím nacionalismu a xenofobii. O svůj pohled na Rusko se s vámi podělí moskevská aktivistka a antifašistka Maria Rozalská. Za téma první glosy zvolila nástrahy metra. Pokud to půjde, budete její postřehy číst častěji. Není nad info z první ruky.

V noci z 8. na 9. června byla různá místa v Praze polepena samolepkami. Jedná se o zahájení kampaně proti soudobému antikomunismu. Soudobý antikomunismus má svůj začátek, který lze symbolicky datovat právě tvrzeními o tom, že je třeba vyloučit komunisty ze společnosti, „nemluvit s nimi“. Má svůj průběh a své výsledky. Jedním z nich je omezení svobody slova a sdružování zákazem Komunistického svazu mládeže, a to se zdůvodněním, s nímž by bylo možné zakázat nejen tuto problematickou skupinu, ale i jakoukoli podobu socialismu.

Červen bude v Česku ještě pěkně horký. Proti vládním reformám se bouří zdravotníci, akademici a přidaly se i odbory. Na konec měsíce se chystá generální stávka, největší protest od listopadu 1989. O způsobu letošního léta si přečtěte v článku, který zároveň představuje ochutnávku z nového čísla A-kontra. Očekávejte už brzy!

Tenhle web mám mezi oblíbenými a vždycky je mezi prvními, když hledám aktuální informace. Už dávno totiž nejde jen o Czechtek. Najdete tu shrnutí toho nejzajímavějšího z mainstreamových i alternativních médií, různé pozoruhodnosti a občas i autorské články. A protože nás v redakci vážně zajímalo, kdo za tímhle webem stojí, požádali jsme o rozhovor redaktora Ruku.

Na nedělním koncertě českého zpěváka Daniela Landy v Bratislavě údajně napadla skupina neonacistů aktivisty občanského sdružení Lidé proti rasismu. Podle něj měli aktivisté problémy i se členy Landova štábu, kterému se prý nelíbilo, že během vystoupení prodávali trička z protinacistickými symboly.

Ve středu 21.5.2008 proběhla Rakouskem jako smradlavá vlna fízlovská razie u sedmi organizací na ochranu zvířat. Celkem 24 domovních prohlídek, velké množství výslechů a 10 zatčených. Ráno před šestou hodinou vtrhla smradlavá vlna do ústředí RespekTiere v Salzburgu. Po 8 hodinách řádění ve špinavých botách, ztrapňování a zesměšňování aktivistek a aktivistů, kdy jen tak mimochodem zničily a zničili i rekvizity k demonstracím.

Třída není „čistým andělem“ uprostřed kapitalismu. Není masou „uvědomělých, ctnostných“ dělníků, které probudíme, budeme-li nad touhle moralistickou vizí dostatečně dlouho onanovat. Či jinak řečeno, není apriorní negací kapitálu, něčím, co by bylo kapitálu cizí: naopak, vězí v něm až po uši, je tím, kdo kapitál reprodukuje – a právě to ji dává sociální a politickou moc ho zničit. Třída není ani stádem konzumentů, zombies „omezených na materiální statky“. Naproti proletariátu potom nestojí „tlustý kapitalista“ jako monstrum, ale kapitál jako společenský vztah, který vládne i šéfům (kteří bývají začasto svině, bezesporu).

Snad všichni sociologové se shodují na tom, že společnosti jsou nerovně uspořádány. V tomto bodě ovšem shoda končí. Ti, kdo tuto nerovnost považují za oprávněnou, užívají zpravidla termínu „sociální vrstvy“. Naopak ti, kdo se domnívají, že existující nerovnosti jsou nespravedlivé a že výhody jedněch jsou vykoupeny znevýhodněním druhých, hovoří o třídách. Zcela zásadní je právě otázka, zda a nakolik je pozice těch nahoře se všemi výhodami a privilegii umožněna větším či menším strádáním těch dole.

Nejsem politickej komentátor, přesto společenskou třídu chápu jako definici širší populační vrstvy, která žije v podobných sociálních podmínkách, řeší podobné problémy a hlavně sehrává ve společnosti podobnou roli. Mám za to, že v různých koutech světa to je s třídním rozdělením velice rozlišné. Určitě existují místa, kde se bude sociální uspořádání blížit klasickému Marxovu popisu společnosti – tedy spodina, střední vrstva a hrstka mocnejch, co drží pomocí toho středu ten spodek pod krkem a ždímá všechny.

Posledních patnáct let žiji ve Spojených státech a společnost je zde jednoznačně rozdělena na třídy. Občas se ptám, jak člověk může žít a nevědět nic o jiných životních podmínkách a způsobech, ve kterých žijí lidé ze stejného města. V Evropě, kde jsem žila předtím, jsou lidé, např. v metru i jinde, vystaveni vzájemnému „kontaktu z vnějšku“, ale ne v amerických městech, kde lidé jezdí většinou auty. Auto je miniprostorem, ve kterém se Američan nejčastěji vyskytuje a přichází tak s vnějškem do kontaktu pouze minimálně …

Pražská oficiální kulturní scéna burcuje a jde do ulic. Tak lze alespoň usuzovat z výzvy, která od 25.května vyhlašuje Dny neklidu. Souboj o kulturní stánky v Praze (i v některých dalších městech) zuří již delší dobu. Pokud se zpočátku mohlo zdát, že se jedná jen o systémový spor, dnes i největším bláhovcům dochází, že jde řízenou likvidaci.

Zhruba dvacítka lidí se sešla v sobotu 17. května v Praze před Úřadem vlády na anarchistickém protestu proti vládním neoliberálním reformám. Po odehrání scénky, jejíž text následuje, nalepil jeden z účastníků na dveře úřadu „exekuční výměr“ v němž redakce A-kontra oznamovala zabavení Úřadu vlády právě kvůli těmto reformám. Další exekuční výměr byl nalepen na schody. Akce předcházela demonstracím odborů, které začnou tuto středu a na nichž budou přítomni i anarchisté.

Slova „třída“ a „třídní boj“ mají v převládajícím politickém slovníku asi podobný význam jako výzva k lidojedství. Vidění sociálních rozdílů mezi lidmi má zůstat tabu. Jenže to, co se jednotlivé společnosti snaží tabuizovat, je zpravidla právě tím, co o nich nejvíc vypovídá. To platí i o třídách – jen je potřeba na chvíli zapomenout na to, co se psalo za minulého režimu v Rudém právu a co se nyní píše v MF Dnes.

Sú dva spôsoby, ako sa dostať z kapitalizmu – revolúcia alebo smrť. Severoamerický subkultúrny kult „Crimethinc“ (CWC), ktorý mixuje anarchizmus s bohémskym životným štýlom detí, ktoré nechali školu, a nejasným anticivilizačným cítením, sa snaží tvrdiť, že kapitalizmus je niečo, z čoho môžete uniknúť tak, že dáte výpoveď, budete jesť z kontajnerov a robiť to, „čo vám prináša dobrý pocit“. CWC vydávajú knihy a časopisy, ktoré fetišizujú podvody, drobné krádeže a nepoužiteľné aktivistické/punkové subkultúrne aktivity ako napríklad Food Not Bombs, squatting atď.

Výraz crimethink (crime = zločin, think = myslet), který je do našeho jazyka překládán jako ideozločin, původně pochází z kultovní knížky 1984 George Orwella. Ideozločin bylo prapodivné označení pro ještě prapodivnější věci - v knize to znamenalo všechno to, co se dělo, ale dít se nesmělo. Šlo zejména o myšlenky a názory, které stály v opozici proti absolutistické doktríně státu. Nicméně se nejednalo pouze o pojmy neuchopitelné, ale také o činy. To celé se dá přenést do dnešní doby na vztah crimethink/CrimethInc., nebo tedy na vztah ideozločin/IdeozloČin (CrimethInc.CZ).

V různých městech světa proběhla 16. května 1998 Global street party jako protest proti globalizaci. V Praze svým bouřlivým průběhem toto „předvolební shromáždění mládeže“ zaskočilo policii a šokovalo média a politiky. O dnes už téměř historické události se v pondělí 12. května diskutovalo v pražském infocafé Krtkova kolona. Ale řeč nebyla jen o minulosti, ale i o tom, kam směřuje současné české anarchistické hnutí. Předkládáme Vám několik tezí o Global Street Party a jejích přínosech pro antiautoritářské hnutí, kterými byla zahájena diskuze.